11 C 38/2021-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně svým návrhem požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 14 300 Kč, a to z titulu smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 2. Na nařízené jednání se žalovaný – bez omluvy – nedostavil, a to i přes to, že mu soudní obsílka byla vhozena do jím používané poštovní schránky. 3. Soud proto v rámci dokazování vyšel jen a pouze z žalobkyní předložených listinných důkazů, jejichž korektnost žalovaný – i když k tomu dostal příležitost – nikterak nezpochybnil. 4. Z inkriminované smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] (na č. l. 9) soud zjistil, že žalobkyně měla téhož dne poskytnout žalovanému – v hotovosti – zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit spolu s desetiprocentním úrokem do [datum]. Současně z tvrzení žalobkyně, korespondujícím s obsahem předžalobní výzvy (na č. l. 10), vyplynulo, že žalovaný zaplatil pouze částku 700 Kč. 5. Na základě provedených důkazů tak dospěl soud ke skutkovému závěru, že dne [datum] předala žalobkyně žalovanému finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, přičemž následně žalovaný zaplatil z titulu předmětné zápůjčky pouze částku 700 Kč. 6. Po právní stránce je možno hodnotit inkriminovanou smlouvu jako smlouvu o zápůjčce, uzavřenou podle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku. 7. Jelikož se žalovanému nepodařilo vyvrátit tvrzení žalobkyně, že jí z titulu předmětné smlouvy stále dluží částku 14 300 Kč, uložil mu soud tímto rozsudkem povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit, a to – v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku – včetně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši předvídané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 8. Protože žalobkyně požadovala v řízení toliko dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení, nezabýval se soud pro nadbytečnost otázkou platnosti ujednání, podle kterého se měl žalovaný zavázat zaplatit s jistinou i desetiprocentní úrok. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.