11 C 49/2021-49 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni finanční plnění ve výši 6 500 Kč s příslušenstvím z titulu vyúčtované smluvní pokuty. 2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 2. 2022 č. j. 11 C 49/2021-41 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k předmětné žalobě. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil; byly tak splněny zákonné podmínky, předvídané v ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) pro jednání v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Soud proto provedl toliko důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě Smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] (na č. l. 5 verte). 4. V této smlouvě se žalovaný mj. zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč v případě, že nevrátí zapůjčená koncová zařízení, a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč v případě, že nevrátí zapůjčenou přístupovou kartu. 5. Jelikož procesně zcela pasivní žalovaný z podstaty věci nevyvrátil tvrzení žalobkyně, vzal soud za prokázané, že žalovaný zapůjčené předměty – jmenovitě Set-top box/CA Modul sériové číslo [číslo] a přístupovou kartu [číslo] – nevrátil (a to ani po předchozí výzvě – viz č. l. 8 verte), a tudíž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ujednané smluvní pokuty v celkové výši 6 500 Kč. 6. Za daného procesní stavu soudu nezbylo než shledat nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 6 500 Kč za důvodný, neboť tato smluvní pokuta byla ve smlouvě ujednána v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku, přičemž v důsledku procesní pasivity žalovaného neměl soud prostor pro úvahu, zda není namístě smluvní pokutu podle ustanovení § 2051 občanského zákoníku přiměřeně snížit. 7. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně žalobkyní v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku uplatněného požadavku, aby žalovaný zaplatil rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky. 8. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobkyně má právo na náhradu veškerých jí účelně vynaložených nákladů řízení, jež v dané věci sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměny v celkové výši 900 Kč a tří režijních paušálů v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu. K použití ustanovení § 14b advokátního tarifu se přitom podepsaný soud uchýlil, neboť dospěl k názoru, že předmětný návrh žalobkyně je nutno podřadit právě pod tímto ustanovením předvídaný typ soudních podání. Žalovanému proto byla uložena druhým výrokem tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.