17 C 147/2021-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne 25. 11. 2021, se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky po žalovaném ve výši 1 520 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. 3. Žalobkyně svůj nárok dovozuje z titulu smlouvy o přepravě osob, neboť žalovaný dne [2020], v 14:00 hod. cestoval dopravním prostředkem - autobusem, konkrétně linkou [číslo], provozovanou žalobkyní, aniž by uhradil jízdné. V důsledku porušení této smluvní povinnosti vznikla žalovanému povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 20 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 4. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [2022]. V souvislosti s tím byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný dne [2020] využil ke své přepravě dopravní prostředek, autobus, linku [číslo] na výzvu osoby pověřenou dopravcem (žalobkyní) se neprokázal jízdním dokladem. O tomto byla sepsána samostatná hlášení, která žalovaný podepsal. Z jednotlivých hlášenek je zřejmé, že jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 20 Kč. 6. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o přepravě osoby se přepravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, platí, že cestující je povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem – zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Výše přirážky stanoví přepravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč (odst. 3 citovaného ustanovení). 7. Podle článku 4 Smluvních přepravních podmínek platí, že cestující, za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovují Přirážky k jízdnému uvedené ve Výňatku z Ceníku, který je přílohou č. 1 těchto Smluvních přepravních podmínek. Z přílohy č. 1 platí, že výše přirážky od 16. kalendářního dne činí 1 500 Kč. 8. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinností žalovaného bylo uhradit jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné neuhradil, vznikla mu povinnost v souladu s citovanými ustanoveními zákonů, smluvních přepravních podmínek a tarifu uhradit jízdné ve výši 20 Kč a rovněž přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu zákonný úrok z prodlení z částky 1 520 Kč podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto žalobkyni náleží jistina ve výši společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od data uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) 2x 100 Kč podle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč.