17 C 149/2021-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne 30. 9. 2021, se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 4 460Kč, jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo, [registrační značka], za dobu od [2020] do [2021]. V této době nebyla ohledně uvedeného vozidla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. 3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno [2022]. V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla v případě, je-li vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 v době od [2020] do [2021]. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána žalobkyní výzvou ze dne [2021] (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy), a ač byla o zaplacení upomínána dalšími dopisy, např. ze dne [2021] Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byla žalovaná vyzývána také výše uvedenými dopisy. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům - žalovaná, coby provozovatelka vozidla neměla od [2020] do dne [2021] sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv jí to ukládá ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). V důsledku toho nebylo vozidlo pojištěno 64 dní, a žalovaná porušila svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Podle § 4 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit„ Kanceláři“ (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 citovaného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 5 citovaného zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) platí, že výše denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč. Výpočet je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za které nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tedy se jedná konkrétně o částku 65 Kč x 64 dní, tj. 4 160 Kč. V souvislosti s uplatněním předmětného nároku vznikl žalobkyni nárok dožadovat se v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalované zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky v celkové výši 4 460 Kč postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud v daném případě posoudil, že nárok žalobkyně má oporu v citovaných ustanoveních zákona, zejména § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 1 odst. 2 téhož zákona. Žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na příspěvek a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky dle citovaných předpisů, jejichž výše má oporu v ustanovení citovaného zákona a prováděcí vyhlášky. 8. Soud z těchto důvodů nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), tři režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, kterou je žalovaná v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.