19 C 147/2022-36 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 210 Kč z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání. 2. Ve věci byl k návrhu žalobkyně vydán elektronický platební rozkaz, jejž ovšem žalovaný napadl odporem s odůvodněním, že v rozhodném období nebyl majitelem předmětného vozidla, přičemž k odporu přiložil kopii tzv. velkého technického průkazu inkriminovaného automobilu, ve kterém bylo vozidlo registrováno na žalovaného dne [datum]. 3. V návaznosti na odpor žalovaného žalobkyně k doplnění žaloby ze dne [datum] přiložila kopii kupní smlouvy ze dne [datum], podle které se stal žalovaný vlastníkem předmětného vozidla. 4. Doplnění žaloby bylo žalovanému doručeno dne [datum], na toto doplnění žalovaný reagoval vyjádřením ze dne [datum], předloženým ve věci rozhodujícímu soudci až po jednání dne [datum] (s tím, že toto podání předložil žalovaný rovněž při jednání (viz č. l. 29 a 32)). 5. Při jednání sice žalovaný vyjádřil přesvědčení, že muselo dojít k antedatování předmětné kupní smlouvy, neboť má za to, že smlouva byla uzavírána až dne [datum], což mínil na odročeném jednání prokázat svědeckou výpovědí, nicméně po poučení o celkových procesních souvislostech jím předložené obrany žalovaný na doplnění dokazování netrval. 6. Pro žalovaného současně nemohla mít příznivé následky ani námitka, že mu žalobkyně nedoručovala výzvy do datové schránky, jelikož žalobkyně nemá povinnost žalovanému do datové schránky doručovat (srov. ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Toliko v důsledku skutečnosti, že žalobkyně žalovanému doručovala výzvy na adresu evidovaného trvalého pobytu, nikoliv do datové schránky, tak nemohlo dojít k prekluzi předmětného práva žalobkyně (srov. ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 7. Za této procesní situace soud na základě provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým závěrům. 8. Žalovaný byl v rozhodné době, tedy od [datum] do [datum], vlastníkem – pojízdného – vozidla [registrační značka] (objem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³), v uvedené době však k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo potom žalovaný nezaplatil ani k výzvě žalobkyně ze dne [datum] Náklady na vymáhání nadto činí 300 Kč, a k jejich zaplacení byl žalovaný rovněž před podáním žaloby vyzván. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidlo žalovaného je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018. Jde tak o sazbu ve výši 65 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo předmětné vozidlo nepojištěno 14 dnů – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 910 Kč. Současně žalobkyni náleží podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. 11. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 12. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 150 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). K mimořádné aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. – v rozsahu poloviny nákladů řízení – se přitom podepsaný soud uchýlil, neboť přiměřeně zohlednil nejen žalovaným deklarované zdravotní obtíže, nýbrž rovněž skutečnost, že (nejen) v dané věci patrně docházelo k určitým komunikačním problémům mezi účastníky řízení (jak vyplynulo i v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 6 C 191/2021), jež je v nikoliv zanedbatelné míře namístě přičítat žalobkyni. Podepsaný soud neztrácí ze zřetele, že pro žalobkyni při množství případů, jež musí„ administrovat“, není vždy snadné optimálně a časově vstřícným způsobem s údajnými vlastníky nepojištěných vozidel komunikovat, v posuzované věci však je současně nutno brát v potaz, že odpor žalovaného byl žalobkyni (prostřednictvím její právní zástupkyně) doručen dne [datum], žalobkyně na něj však reagovala až dne [datum]. Tvrzení žalovaného při jednání, že by za jiných procesních okolností na svém odporu netrval, tak shledal soud nikoli neopodstatněným, a proto – aniž by se uchýlil k aplikaci ustanovení § 147 odst. 1 o. s. ř. – na základě použití ustanovení § 150 o. s. ř. žalobkyni nepřiznal náhradu 50 % jí řádně vyúčtovaných nákladů řízení. 14. Účelně vynaložené náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, odměna za jeden úkon právní služby ve výši 1 000 Kč a s tím korespondující jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, náhrada prokázaných cestovních výdajů (včetně náhrady za ztrátu času) v celkové výši 2 826 Kč, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 055 Kč Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení polovinu z částky 6 481 Kč, tedy částku 3 241 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].