19 C 23/2022-38 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmět řízení vymezil žalobce v žalobě tak, že se domáhal vyklizení v prvním výroku tohoto rozsudku specifikovaného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložil žalobce výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum] přenechal žalobce předmětný byt do užívání žalovanému. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil nájemné ani předepsané zálohy na služby, zaslal žalobce žalovanému výpověď z nájmu bytu dne [datum], doručenou dne [datum], avšak žalovaný v bytě stále setrvává, tudíž od [datum] užívá podle žalobce byt bez právního důvodu, přestože byl na tuto skutečnost opakovaně upozorněn. Žalobce se proto obrátil se svým návrhem na vyklizení předmětného bytu na soud. 2. Žalovaný se k žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřil, a k nařízenému jednání se – bez jakékoliv omluvy – nedostavil. 3. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt dne [datum], žalovaný však za období od [měsíc] 2021 do [měsíc] 2021 neplatil ujednané nájemné ani zálohy na služby, na což byl upozorněn upomínkou ze dne [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum]. Následně dal žalobce žalovanému výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], doručenou žalovanému dne [datum]. Před podáním žaloby žalobce přípisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k vyklizení nemovitosti, i poté však žalovaný v předmětném bytě setrval. 4. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 5. Poruší-li přitom nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel podle ustanovení § 2291 odst. 1 občanského zákoníku právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. 6. Podle ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku potom nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. 7. V posuzované věci je tak zřejmé, že žalovanému v důsledku důvodné, zákonné a platné výpovědi z nájmu bytu odpadl právní důvod užívání bytu. Nejpozději od [datum] tak žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobce, a žalobce má právo na ochranu podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Soud proto podané reivindikační žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného byt vyklidit, neboť žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětného bytu a žalobce jako jeho vlastník se tak důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť vzhledem k rozhodným okolnostem věci soud neshledal žádný relevantní důvod pro prodloužení zákonné pariční lhůty. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 12 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odstavci 1 advokátního tarifu (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednání před soudem), tedy celkem ve výši 6 000 Kč, dále ze čtyř paušálních náhrad výdajů podle ustanovení § 13 odstavce 3 advokátního tarifu v celkový výši 1 200 Kč, náhrady cestovních výdajů včetně náhrady za promeškaný čas v celkové výši 1 114 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 314 Kč ve výši 1 746 Kč Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 12 060 Kč, a to rovněž do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [údaje o zástupci].