19 C 231/2021-48 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 8 230 Kč z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [2020] do [2020] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se sice ve stanovené lhůtě vyjádřil k věci samé (viz níže), k otázce rozhodnutí bez jednání se nicméně nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Žalovaný k výzvě soudu doložil, že dne [2020] zaplatil žalobkyni příspěvek za nepojištěné předmětné vozidlo, a to ve výši 6 085 Kč. 5. Jelikož z žalovaným předložených listin nebylo zjevné, jakého konkrétního období se uvedený příspěvek týkal, vyzval soud žalobkyni, aby uvedla, za jaké období zaplatil žalovaný příspěvek ve výši 6 085 Kč. 6. V reakci na tuto výzvu žalobkyně doložila, že příspěvek ve výši 6 085 Kč, který žalobce zaplatil dne [2020], se týkal předchozího nepojištěného období od [2020] do [2020]. 7. Současně žalovaný soudu zaslal kopie částí výpisů z účtu, ze kterých se podává, že v [měsíc] 2020 a od září do [měsíc] 2020 vskutku platil pojistné ve výši 774 Kč, současně je však z těchto výpisů zjevné, že v období od [měsíc] do [měsíc] 2020 je žalovanému pravidelně obchodní společností [právnická osoba] částka 774 Kč vrácena zpět na účet s poznámkou:„ zrušte prosím placení na zaniklou PS“ (srov. č. l. 25-35). 8. Na základě účastníky řízení předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým závěrům. 9. Žalovaný byl v rozhodné době, tedy od [2020] do [2020], vlastníkem – pojízdného – vozidla [registrační značka] (objem válců motoru nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³), v uvedené době však k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za nepojištěné vozidlo potom žalovaný nezaplatil ani k výzvě žalobkyně ze dne [2021] Náklady na vymáhání nadto činí 300 Kč, a k jejich zaplacení byl žalovaný rovněž před podáním žaloby vyzván. 10. Na uvedených skutečnostech nic nemění žalovaným předložené listinné důkazy, naopak tyto listinné důkazy výše uvedené skutečnosti nepřímo potvrzují. Ve výzvě k zaplacení je totiž uvedeno, že předmětné vozidlo bylo u obchodní společnosti [právnická osoba] pojištěno od [2018] do [2020], z žalovaným předložených výpisů z účtu přitom vyplývá, že žalovaný provedl platbu ve výši 774 Kč v [měsíc] 2020 a potom až v [měsíc] 2020, ovšem s tím, že zjevně platil na již zrušenou pojistnou smlouvu (viz výše). Je tak možno uzavřít, že žalovaný nepředložil žádný důkaz, ze kterého by bylo možno dospět k závěru, že předmětné vozidlo bylo v období od [2020] do [2020] pojištěno. 11. Jinými slovy řečeno, jakkoli je možno se domnívat, že žalovaný mohl být v rozhodné době – patrně v důsledku„ jazykové bariéry“ – v dobré víře, že předmětné vozidlo je řádně pojištěno, je zjevné, že ke dni [2020] došlo k zániku předchozí pojistné smlouvy, v důsledku čehož bylo předmětné vozidlo po tomto datu vozidlem nepojištěným. 12. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidlo žalovaného je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018. Jde tak o sazbu ve výši 65 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo předmětné vozidlo nepojištěno 122 dnů – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 7 930 Kč. Současně žalobkyni náleží podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 15. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění prodloužil na lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť přihlédl ke specifickým okolnostem dané věci. 16. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám [údaje o zástupci], advokáta, a to rovněž v prodloužené lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku.