19 C 267/2021-28 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni finanční plnění ve výši 15 111,26 Kč s příslušenstvím, jelikož žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatil zápůjčku, kterou mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud proto provedl toliko důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě předmětnou„ [smlouva]“ ze dne [datum] (na č. l. 17-18), a Prohlášením o okamžité splatnosti ze dne [datum] (na č. l. 19). 5. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný jej bude splácet v rámci 24 měsíčních splátek ve výši 1 427 Kč (první splátka pak měla být ve výši 216,50 Kč). 6. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně přikročila dne [datum] k zesplatnění dluhu, a to ve výši 15 111,26 Kč v případě dlužné jistiny, kapitalizovaného úroku ve výši 819,37 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 460,54 Kč. 7. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní) jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Předmětnou smlouvu tak hodnotil soud – podle jejího obsahu – nikoliv jako deklarovanou smlouvu o (zá) půjčce, ale jako smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, přičemž dospěl k závěru, že se z předmětného spisového materiálu nepodává žádná skutečnost, jež by mohla vést k úsudku, že smlouva či některé její ujednání je neplatné, respektive že mezi stranami uzavřená smlouva odporuje dobrým mravům či je v rozporu s veřejným pořádkem. 9. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně žalobkyní v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku uplatněného požadavku, aby žalovaný zaplatil vedle smluvního úroku ve výši 12,99 % ročně rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky. 10. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobkyně má právo na náhradu veškerých jí účelně vynaložených nákladů řízení, jež v dané věci sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny právní zástupkyně žalobkyně za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměny v celkové výši 900 Kč, tří režijních paušálů v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Pro úplnost je namístě dodat, že k použití ustanovení § 14b advokátního tarifu se podepsaný soud uchýlil, neboť dospěl k názoru, že předmětný návrh žalobkyně je nutno podřadit právě pod tímto ustanovením předvídaný typ soudních podání. Žalovanému proto byla uložena druhým výrokem tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.