19 C 281/2021-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum], s počátkem pojištění téhož dne; ve smlouvě bylo ujednáno roční pojistné ve výši 4 900 Kč, placené pololetně. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojištěným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to vozidla [registrační značka], [značka automobilu], typ [typ]. Povinností žalovaného bylo plnit řádně pojistné, žalovaný však nezaplatil žalobkyni pojistné splatné dne [datum], a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojištění dne [datum]; dlužné pojistné pak žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvou, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný tyto povinnosti nesplnil, a tato skutečnost byla podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti důvodem pro zánik pojistného, přičemž podle ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 7. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, naopak žalovaný žádnou procesní obranu nepředložil. Prvním výrokem proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 640 Kč (jež zahrnuje ujednanou paušalizovanou náhradu za upomínání ve výši 300 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení. 8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů.