5 C 20/2022-67 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá po žalované regresu na základě ustanovení § 55 zák. č. 48/1997 Sb. po žalované, neboť jejímu zaměstnanci jako pojištěnci hradila žalobkyně náklady léčení proto, že žalovaný si poškodil zdraví [datum] pádem ze střechy a žalovaná nezabezpečila objekt domu, na kterém zaměstnanec pracoval, proti pádu. Zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] na střeše rodinného domu v [obec] uklouzl a spadl z výšky 2,9 m, způsobil si vážná zranění, pro které se podrobil operaci obratle a poúrazové léčbě, když žalobkyni vznikly náklady tohoto léčení ve výši 151 216 Kč a žalobkyně požaduje po žalované jako zaměstnavateli 50 %, neboť v rozsahu 50 % uznává spoluzavinění zaměstnancem. K úhradě žalobkyně žalovanou vyzývala [datum] a [datum]. Žalovaná však úhradu neprovedla a žalobkyně se tak domáhá nároku soudní cestou, který dokládá kontrolním zjištěním Oblastního inspektorátu bezpečnosti práce, vyúčtováním zdravotní péče za léčení, výzvami žalované s dokladem o doručování, úředním záznamem Policie a odložením věci Policií proto, že po provedeném šetření bylo zjištěno, že úraz si způsobil zaměstnanec sám a věc bude řešit Inspektorát bezpečnosti práce sám. Žalovaná se v písemném vyjádření bránila nárokované povinnosti zaplatit 50 % vynaložených léčebných nákladů na ošetření zaměstnance [jméno] [příjmení] proto, že je zcela vyloučena příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a jednáním žalované, protože žalovaná žádné náklady na léčení pojištěnce nezavinila. Žalovaná zdůrazňuje, že zaměstnanec [jméno] [příjmení] se [datum] pohyboval po střeše rodinného domu z vlastní vůle a iniciativy, bez vědomí a jakéhokoliv pokynu stavbyvedoucího. Byl sice zařazen jako montážní dělník ale při stavbě instalatérských prací, které nemají s prací na střeše nic společného a pokud se tam pohyboval, aby na střeše umístil odvětrávací tašku, mohl tak činit zevnitř stavby a nebylo nutné vylézat na střechu. K tomu pak dokládá žalovaná harmonogram výstavby domu v [obec], rámcovou smlouvu ze dne [datum], e-mailovou komunikaci ze dne [datum] včetně přílohy fotodokumentaci prací realizovaných v [obec], stavební deník a navrhuje svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], stavbyvedoucího, a výpověď svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud pak vyžádal ještě spis oblastního inspektorátu bezpečnosti práce v [obec], z něhož vyplývá, že Oblastní inspektorát práce prováděl kontrolu pro posouzení příčin a okolností pracovního úrazu [jméno] [příjmení], k němuž došlo [datum], když kontrola byla provedena [datum] na základě záznamu o úrazu, ohlášeném [datum], výpisem z obchodního rejstříku žalované, záznamem prováděné kontroly, plánem staveniště, rámcovou smlouvou mezi [právnická osoba] a žalovanou, objednávkou prací pro rodinný domek, ohlášením úrazu ze dne [datum] a řadou dalších dokladů včetně knihy úrazů, záznamy o provedeném školení o bezpečnosti práce zaměstnanců včetně školení [jméno] [příjmení], posouzením jeho zdravotní způsobilosti, výučním listem, pracovní smlouvou, na základě čehož pak Inspektorát bezpečnosti práce uzavřel, že zaměstnavatel poškozeného zaměstnance pracovním úrazem nesplnil svou povinnost ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu, dále nesplnil povinnost organizovat práci a pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a zaměstnanci byli chráněni proti pádu či zřícení, tedy žalovaná nepřijala opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky, zejména nezajistila ochranu proti pádu ze střechy po jejím obvodu, ať už záchytnými konstrukcemi nebo osobními ochrannými pracovními prostředky nebo sítěmi. Pro posouzení nároku je třeba odkázat na předpoklady § 55 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, podle jehož odstavce 1 má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na pojišťovnou hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Vynaložené náklady na zdravotní péči [jméno] [příjmení] jako pojištěnce a zaměstnance žalované v době úrazu [datum] jsou zcela evidentní a žalobkyní doložené. Vyplývají i z dodatečného oznámení žalované o pracovním úrazu, jak bylo vyšetřeno oblastním inspektorátem bezpečnosti práce. Rovněž je zřejmá výše těchto nákladů, které byly vyčíslené na 151 216 Kč, když žalobkyně uznává spoluzavinění pojištěnce na těchto nákladech při okolnostech způsobeného pracovního úrazu. Z toho důvodu nárokuje pouze ½ takto vynaložených nákladů, za které by nesla žalovaná odpovědnost, pokud by zavinila protiprávním jednáním vynaložení těchto nákladů na zdravotní péči poškozeného zaměstnance. Žalovaná však namítá, že zde chybí zcela příčinná souvislost mezi způsobeným úrazem a tedy vynaloženými náklady na zdravotní péči zaměstnance [jméno] [příjmení] a protiprávním jednáním, které se jí snaží žalobkyně podsunout na základě vyhodnocení Inspektorátem bezpečnosti práce, tedy nezajištěním pracoviště ve výškách proti pádu. Nepochybné je, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované v době úrazu, který se mu přihodil [datum] ve funkci montážního dělníka. Soud ho vyslechl jako svědka, když [jméno] [příjmení] potvrdil, že v rámci svých pracovních povinností měl vykonávat vodoinstalační práce, konkrétně měl zajišťovat tyto práce týkající se kanalizačních cest v domě, při kterých se umisťuje ventilační roura na střechu. Svědek potvrdil, že se mu nedařilo tuto ventilaci řádně umístit na střechu a proto na střechu vylezl, aby se podíval, proč nemůže posazení ventilačního zařízení umístit. Právě při snaze zprovoznit střešní prostor pro umístění ventilace, aniž by byl zajištěn proti pádu, uklouzl a spadl. Svědek potvrdil, že byl řádně proškolen pro práci montážního dělníka i ochraně zdraví, což ostatně vyplývá i z dokladu ve spise Oblastního inspektorátu bezpečnosti práce. Stejně takto dokládá i žalovaná potvrzenými záznamy o provedeném školení s podpisy zaměstnanců. Žalovaná dále dokládá rámcovou smlouvu se společností [právnická osoba], pro kterou prováděla subdodavatelské práce na realizovaných zakázkách a je nesporné, že právě na základě této rámcové smlouvy prováděla a vodoinstalatérské práce a topenářské práce na stavbě rodinného domu v [obec]. Podle fotodokumentace pak nebylo třeba provádět tyto práce na střeše, což potvrdil i další svědek [jméno] [příjmení], který dělal na této stavbě ve stejné době jako [jméno] [příjmení] vodoinstalační práce. Sám sice pád [jméno] [příjmení] ze střechy neviděl, ale mluvil s ním hned po pádu, když se ho ptal, co na střeše dělal a na to mu odpověděl [jméno] [příjmení], že je hloupý. [jméno] [příjmení] pak potvrdil, že jako zaměstnanci na stavbě v [obec] neměli žádný důvod lézt na střechu a jediný důvod je, když se na střeše umisťuje odvětrávací komínek u kanalizace. Lze to však provádět zevnitř stavby. Jakým způsobem bylo třeba, aby zaměstnanci žalované na stavbě v [obec] pracovali, vyplývá ze stavebního deníku i z harmonogramu prací stejně tak i z doložených fotografií o provádění topenářských a vodo instalačních prací, kdy nelze usuzovat na to, že by měli zaměstnanci žalované pracující na stavbě v [obec] v období od ½ září do ½ října důvod k pohybu po střeše. Pokud [jméno] [příjmení] jako montážní dělník kanalizačních odvětrávacích systémů měl umístit toto odvětrávací zařízení na střechu, pak byl proškolen o tom, jakým způsobem se po střeše pohybovat, takže z vlastního rozhodnutí k tomuto pohybu po střeše musí být zabezpečen ochrannými pomůckami. Protože žalovaná žádný takový pokyn svému zaměstnanci nedala, zaměstnanec sám vyhodnotil tuto situaci s vlastním rizikem, pokud lezl na střechu bez bezpečnostních pomůcek, v čemž neshledává soud protiprávní zavinění žalovanou. Mezi úrazem, který se přihodil [jméno] [příjmení] jako zaměstnanci žalované, jeho pracovními povinnostmi a vynaloženými náklady na léčení poškozeného zdraví [jméno] [příjmení], nemá žalovaná žádný podíl a rozhodně neměla povinnost zajišťovat pro své zaměstnance podmínky pro práci na střeše z hlediska přijímání bezpečnostních opatření ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb. tohoto ustanovení zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky, nebo do hloubky propadnutím, sklouznutím nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajistí jejich provádění, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, nebo pokud je pod nimi hloubka přesahující 1,5 m a to přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, zejména technickými konstrukcemi, ochrannými zábradlími a ohrazeními, poklopy, záchytnými lešeními, ohrazeními nebo sítěmi a dočasnými stavebními konstrukcemi, čímž se míní lešení nebo pracovní plošiny. Prostředky osobní ochrany jsou pak osobní ochranné prostředky proti pádu, které se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany, nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu a předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem n