5 C 21/2021-254 — Okresní soud v Domažlicích

Řízení o vypořádání společného jmění manželů bylo zahájeno na základě žaloby podané [jméno] [příjmení], narozenou [datum], která po zahájení řízení zemřela dne [datum] a na její místo vstoupily tři děti. Předmětem původní žaloby byl majetek tvořící společné jmění se žalovaným [celé jméno žalovaného], a to osobní automobil Opel Zafira, zahradní traktor Agrojet, dále pozemek parc. č. stavební [číslo] a stavba [adresa] na pozemku [číslo] vše v [katastrální uzemí] a dále pak mělo jít o finanční prostředky na účtech účastníků, existující ke dni právní moci rozsudku o rozvodu. Žalobkyně tehdy navrhovala, aby veškerý majetek movitý a nemovitý připadl žalovanému a stejně tak finanční prostředky uložené na jeho účtu a žalobkyni byl vyplacen žalovaným vypořádací podíl. Žalobu doložila kopií rozsudku o rozvodu sp. zn. [spisová značka] ze dne 7. 8. 2018, který nabyl právní moci dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí pokud jde o [adresa] a stavební parcelu [číslo] v [katastrální uzemí], dále kupní smlouvu se zřízením zástavního práva pokud jde o pozemek [číslo] v [katastrální uzemí] s výjimkovou doložkou Ministerstva financí, fotografiemi automobilu a zahradního traktoru. Později pak byl doložen úmrtní list žalobkyně a přibráni jako účastníci řízení na straně žalující děti. Ty pak v průběhu řízení navrhovaly ještě disparitu podílů a vypořádání dalšího majetku, a to pozemku [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí], evidované na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] s doložením smlouvy o převodu pozemku a výpisem z katastru nemovitostí. V průběhu řízení se účastníci pokoušeli o mimosoudní vyřešení věci, tj. rozsahu a hodnoty majetku, když žalovaný namítal, že s bývalou manželkou vypořádal i další movité věci tvořící vybavení domácnosti a za společné úspory z dalších finančních prostředků, které byly vyplacené z titulu pojištění majetku za poškozenou střechu na účet žalovaného, pak byly nakupovány věci na vybavení bytu pro žalobkyni a rozhodně odmítl vypořádat pozemky [číslo] [číslo]. Žalovaný tvrdil, že tyto pozemky koupil výlučně ze svých vlastních prostředků na základě daru od matky a k tomu navrhoval svědecké výpovědi. Stejně tak odmítl disparitu podílů, když s návrhem přišly děti účastníků, nikoliv sama žalobkyně. Ve vztahu k těmto doplňujícím nárokům, uplatněným právními nástupci žalobkyně, je třeba poukázat na to, že v rozvodovém rozsudku shora zmíněném se jako příčina manželského rozvratu uvádělo, že si manželé nerozumí, že si oba přejí se rozejít a zůstat kamarády, ovšem každý si chce žít podle svého. Manželství nehodlají obnovit a děti jsou s touto situací srozuměny a rozcházející se rodiče podporují v tom, aby zůstali v kamarádském vztahu. Z tohoto odůvodnění pak nelze vyčíst, že by se choval žalovaný vůči manželce hrubě, a proto návrh právních nástupců žalobkyně na disparitu podílů není na místě. Stejně tak nástupci žalobkyně pak uznali, že není důvod vypořádávat jako společný majetek dodatečně označené pozemky [číslo] [číslo] v k. ú. [název obce] [název obce]. Neshody se týkaly pouze hodnoty domu [adresa] a stavební parcely [číslo] v [katastrální uzemí], když právní nástupci žalobkyně souhlasili s tím, aby nemovitosti připadly žalovanému a jemu byla uložena povinnost vyplatit vypořádací podíl do dědictví zemřelé matky. K tomu nabízel žalovaný znalecký posudek Ing. Bc. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], kdy hodnota nemovitosti ke dni právní moci rozsudku o rozvodu byla určena ve výši 2 270 000 Kč, avšak v době prováděného vypořádání se mohla pohybovat mezi částkou 3 000 000 – 3 5000 000 Kč. S ohledem na judikaturu a to [spisová značka] je u nemovitosti třeba vycházet z ceny tržní v době prováděného vypořádání. Protože nástupci žalobkyně s tímto oceněním, které předložil žalovaný nesouhlasili,nechal soud vypracovat nový posudek [právnická osoba], která určila obvyklou cenu v době probíhajícího řízení částkou 2 936 000 Kč. S tímto posudkem pak byly obě sporné strany seznámeny a výhrady nevznášely. Pokud pak jde o dvě zbývající movité věci, a to osobní automobil Opel Zafira a zahradní traktor Agrojet, shodly se sporné strany na zůstatkové hodnotě těchto movitých věcí ke dni právní moci rozsudku o rozvodu u automobilu na částce 20 000 Kč, u traktoru na částce 7 000 Kč. K vypořádání mezi bývalými manželi, respektive právními nástupci žalobkyně a žalovaným, zbývají ještě finanční prostředky na účtech toho kterého z manželů, zejména žalovaného, kdy na stavebním spoření má žalovaný částku 31 979 Kč (zaokrouhleno), jak potvrzuje stavební spořitelna [obec] spořitelny, kdy konečný zůstatek k [datum] činil uvedenou sumu. Další účet žalovaného u [název úřadu] byl doložen s jednotlivými pohyby od [datum] do [datum] a z tohoto výpisu je patrné, že pojistné plnění, jak uvedl žalovaný, za poničenou střechu ve výši 119 635 Kč, bylo připsáno na jeho účet [datum], tedy ještě za trvání manželství. Ke dni [datum], tedy před tím, než rozsudek o rozvodu nabyl právní moci, je vykazován zůstatek na účtu žalovaného 207 120 Kč (zaokrouhleno), a proto tyto částky připadají do společného jmění manželů a spolu s ostatními hodnotami movitých a nemovitých věcí, které připadají žalovanému, tvoří základ pro vypořádací podíl SJM. Pravidla po vypořádání SJM pak vychází z ustanovení § 742 obč. zák., když soud tvrzení právních nástupců žalobkyně pro disparitu podílů neshledal s ohledem na příčiny manželského rozvratu, jak jsou popsány v rozvodovém rozsudku. Stejně tak soud neshledal důvody pro vypořádání dalších nemovitostí žalovaného, jako společný majetek bývalých manželů, neboť právní nástupci žalobkyně, kteří původně dva pozemky v [katastrální uzemí] chtěli do SJM zahrnout, pak připustili, že tyto pozemky jsou výlučným majetkem žalovaného. Podle citovaného ustanovení je pravidlem to, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné a s ohledem na to, že veškeré věci, které tvořily společné jmění manželů, a to nemovitosti, osobní automobil, traktor a finanční prostředky na účtech připadají žalovanému, představuje jejich hodnota 3 202 099 Kč, takže polovina, tedy podíl, náležející bývalé manželce, nyní právním nástupcům žalobkyně, činí 1 601 049,50 Kč a tato hodnota je pohledávkou žalobců v dědickém řízení za žalovaným a bude vypořádána v rámci dědictví, které projednává pověřený notář jako soudní komisař. Pokud jde o finanční prostředky na účtu [jméno] [příjmení], jsou vykázány ke dni úmrtí, tedy za 3 roky po rozvodu, a proto je soud nezohledňoval. Stejně tak soud nezohledňoval řadu dalších movitých věcí, které označoval žalovaný, neboť v podstatě po rozvodu byli účastníci srozuměni s tím, jaké věci i finanční prostředky si ten který z manželů ponechá. Protože však žalobkyně neměla dispoziční oprávnění s finančními prostředky na účtech žalovaného, jsou tyto vypořádávány spolu s movitými a nemovitými věcmi na základě ustanovení § 742 obč. zák. Pokud jde o výrok pod bodem III., týká se nákladů znalečného, které byly vynaloženy v průběhu soudního řízení na základě soudem ustanoveného znalce k ocenění nemovitosti náležející do SJM, a i když byly kryty zálohou, složenou žalobci, jedná se o finanční prostředky, které žalobci hradí právě ze složené zálohy a stát by na ně měl právo dle § 148 odst. 1 o. s. ř.. Vzhledem k tomu, že to byli právní nástupci žalobkyně, kteří trvali na novém ocenění nemovitosti, když s posudkem, který předložil žalovaný se nespokojili, jim je tedy třeba povinnost k zaplacení těchto nákladů uložit. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky se pak řídí předpoklady § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalující i žalovaná strana, měly ve věci s ohledem na výsledek sporu stejný úspěch. Proto soud ve smyslu těchto předpokladů vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.