5 C 226/2020-269 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce jako osoba oprávněná k restituci uplatňuje u Okresního soudu v Domažlicích restituční nárok na vydání náhradních pozemků, ležící v obvodu Okresního soudu v Domažlicích a to na základě rozhodnutí pozemkového úřadu [územní celek] ze dne 20. 2. 1995 pod značkou [spisová značka], podle něhož byly právnímu předchůdci žalobce odejmuty pozemky v [katastrální uzemí] – [část obce] a to za účelem zástavby areálem letiště, které nelze vydat. Za tyto pozemky náleží žalobci jako osobě oprávněné náhrada, když hodnota nevydaných pozemků představuje 35 148 500 Kč a pro uspokojení nároku při žalovanou uznané náhradě ve výši 1 434 058,80 Kč zůstává neuspokojená část náhrady ve výši 33 714, 441,20 Kč. Protože žalovaná výši tohoto nároku neuznává, nemůže se žalobce účastnit veřejných nabídek a domáhat se vydání náhradních pozemků předpokládaným zákonným postupem, a proto je odůvodněn nárok na nahrazení projevu vůle žalované k vydání náhradních pozemků soudní cestou. Žalobce v žalobě zdůrazňuje, že nevydané pozemky přešly na stát za účelem rozšíření letiště [část obce] a pro výstavbu letové dráhy a již v době odnětí byly určené právě pro tyto účely provozu letiště. S ohledem na tato tvrzení se dovolává žalobce řady judikátů stejně tak, jako při tvrzení o liknavosti a svévoli žalované, kterou judikatura spatřuje i v nesprávném ohodnocení nároku. Nárok dokládá žalobce rozhodnutím [stát. instituce], pozemkového úřadu sp. zn. PÚ [číslo] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že nelze vydat nemovitosti dle PK část parcely [číslo] dále parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] to vše v [katastrální uzemí], v té době evidované na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. V tomto rozhodnutí v odůvodnění se konstatuje, že předmětné nemovitosti přešly na stát výměrem ONV [obec], [označení úřadu], ze dne [datum] podle zákona č. 46/48 Sb. a žalobce pak prokázal usnesením státního notářství v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], že je dědicem ze závěti po [jméno] [příjmení], tedy osobou oprávněnou. Osobou povinnou byla Česká správa letišť [obec a číslo], letiště [část obce]. Jak osoba oprávněná, tak osoba povinná si byly vědomy toho, že předmětné pozemky, které nelze vydat, jsou zastavěny. Jednalo se o celkovou výměru 140 594 m2. Dalšími doklady nabízenými žalobcem je historie letiště [jméno] [jméno] v [obec], výpis z katastru nemovitostí, pokud jde o označené náhradní pozemky, znalecký posudek [jméno] [příjmení], oceňující náhradní pozemky, když žalobce navrhoval předběžné opatření pro zákaz dispozic s označenými náhradními pozemky. Vyhovující usnesení soudu prvého stupně pro zákaz dispozic s označenými náhradními pozemky bylo na základě odvolání změněno tak, že návrh na vydání předběžného opatření byl zamítnut. Žalovaná v odvolání proti předběžnému opatření poukazuje na to, že nezpochybňuje nárok žalobce, pokud jde o nevydané pozemky v [katastrální uzemí] na základě rozhodnutí PÚ [číslo] v hodnotě 1 742 021,82 Kč, ale tvrdí, že tyto nároky byly zcela vypořádány od roku 2002 jednak z veřejné nabídky a tím, že je žalobce postoupil na třetí osoby a těm vznikl nárok na uspokojení. Nároky žalobce z dalšího rozhodnutí PÚ [číslo], byly uspokojené po přecenění. Pokud jde o nárok tvrzený žalobcem v tomto sporu, byla část nároku ve výši 295 296 Kč uspokojena v rámci veřejných nabídek, a pokud jde o zbývající nárok evidovaný ve výši 1 434 058,80 Kč, byl tento nárok postoupen třetím stranám. Přitom žalobce po celou dobu nesporoval výši svého nároku, když přecenění, se pak domáhal až dopisem svého zástupce Mgr. [jméno] ze dne [datum]. Tato žádost se však vztahovala k rozhodnutí PÚ [číslo] [datum]. Podle žalované, se žalobce po dobu 25 let o nároky vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo] nestaral. Konečně žalovaná namítá i to, že žalobce ničím neprokazuje liknavost či svévoli na straně žalované, když navíc požaduje uspokojení nároků na základě PÚ [číslo] ještě u Okresního soudu v Klatovech i u Okresního soudu v Bruntálu. Žalovaná pak předkládá nároky vybraných oprávněných osob týkající se žalobce, kde eviduje nárok z rozhodnutí PÚ [číslo], jako uspokojený, pokud jde o výši 1 434 058,80 Kč a to realizované tak, že 200 000 Kč bylo postoupeno Ing. [jméno] [příjmení] a 1 234, 058,80 Kč Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce pak namítá, že o přecenění žádal již [datum] a stejnou žádost podal [datum], která se však vztahovala k rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum]. Kromě toho dokládal znalecký posudek [právnická osoba] s. r. o. o ocenění odňatých pozemků v k. ú. [část obce] a dopisy [obec] správy letišť, jimiž prokazoval charakter odňatých pozemků. Dále žalobce předložil rozhodnutí Státní regulační komise s potvrzením regulačního a zastavovacího plánu a Výměr ONV, jimiž byly pozemky právnímu předchůdci žalobce [jméno] [příjmení] odňaté, když doložil i dopis ze dne [datum], jímž žádá o přecenění nároku, ale nedokládá, že tento dopis byl žalované straně doručen. Žalovaná pak namítá, že až do března 2021 žalobce o přecenění nároku vyplývajícího z rozhodnutí PÚ [číslo], které nabylo právní moci [datum], nežádal. Z části byl nárok uspokojen veřejnou nabídkou a ve výši 1 434 058,80 Kč, jak nárok ocenil znalec Ing. [příjmení] [příjmení] posudkem ze dne [datum], postoupil část své pohledávky ve výši 200 000 Kč Ing. [jméno] [příjmení] a ve výši 1 234 058,80 Kč Ing. [jméno] [příjmení]. Smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná předložila. Zároveň se odvolává na řízení ve věci Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka], dále řízení u Okresního soudu v Bruntálu, který z řízení vedeného Okresním soudem v Klatovech vychází a konečně rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka], kterým byl rozsudek Okresního soudu v Klatovech se zamítnutím žaloby potvrzen. Žalovaná dále namítá, že u Okresního soudu v Klatovech a posléze i v [obec], jde o tentýž nárok žalobce vyplývající z rozhodnutí [stát. instituce] pozemkového úřadu značky PÚ [číslo], kdy žalovaná má právo legitimně očekávat shodné posouzení věci i u Okresního soudu v Domažlicích. Podle § 13 obč. zák. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ, bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl – li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Právě s ohledem na tento argument žalované a uvedené zákonné předpoklady, je třeba vycházet z toho, že nárok uplatňovaný žalobcem vychází ze stejného rozhodnutí PÚ [číslo] [číslo] ze shodných tvrzení jako v tomto soudním řízení a z obrany žalované odkazující na ztrátu aktivní legitimace žalobce v důsledku uzavřených smluv o postoupení pohledávek s Ing. [příjmení] a s Ing. [příjmení] a částečným uspokojením žalobcova nároku ve veřejné nabídce, kdy byl celý jeho nárok v původně vyčíslené výši vyčerpán. Ani Okresní soud v Klatovech a Krajský soud v Plzni a ani Okresní soud v Bruntále nepřipouští aktivní legitimaci žalobce právě s ohledem na uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky a vyčerpání nároku. Žalobce ve své výpovědi před Okresním soudem v Klatovech potvrdil, že Ing. [příjmení] mu pomáhal s vyřízením jeho restitučních nároků a jemu převedl část přiznaného restitučního nároku za nevydané pozemky a Ing. [příjmení] pak sehnal ještě dalšího kupce na další část restitučního nároku. Žalobce v této výpovědi připustil, že se svého restitučního nároku zbavil a od podepsání smluv již se o nárok nezajímá až do doby podání žaloby, respektive žádosti o přecenění z roku 2020. V době postupované pohledávky z části Ing. [příjmení] a z části Ing. [příjmení] tak, jak byly doložené, šlo o neuspokojený nárok ve výši 1 434 058,80 Kč na základě rozhodnutí [stát. instituce] značky PÚ [číslo]. Postoupením pohledávky ve výši 200 000 Kč ing. [příjmení] a postoupením pohledávky ve výši 1 234 058,80 Kč Ing. [příjmení] byl vyčerpán celý zbývající nárok na poskytnutí náhrady za nevydané pozemky, když proti výši takto vyčísleného nároku od doby postoupení v roce 2000 žalobce nikterak nebrojil. Jeho tvrzení, že žádal o přecenění [datum], dokládal žádostí, aniž prokázal, že byla doručena žalovanému [příjmení] fondu ČR, jemuž byla žádost adresována. Žalovaná pak ještě zpochybňovala i dopis, který žalobce s datem [datum] s žádostí o přecenění nároku předložil, poukazem na to, že adresát [název úřadu] fond ČR, [ulice a číslo] v té době na této adrese vůbec nesídlil. Jestliže žalobce od roku 2000 až do roku 2020 nečinil žádné kroky k tomu, aby byl jeho nárok za nevydané pozemky vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo] přeceněn, pak nemůže vyčítat žalované straně liknavost a svévoli při uspokojování jeho nároku. Naopak je třeba se dívat na jeho vůli projevenou v souvislosti s postoupením pohledávky třetím stranám Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], jako na vůli projevenou ve smyslu tehdy platného ob