9 C 56/2021-30 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit jí částku 5 018 Kč spolu s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně dovozuje ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. Ohledně žalované částky žalobkyně uvedla, že se jedná o dlužné poplatky, jejichž povinnost úhrady vyplývá žalovanému z uzavřené smlouvy, všeobecných obchodních podmínek [obec] spořitelny a ceníku, které jsou nedílnou součástí smlouvy. 2. Ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu konkretizovala žalovanou částku 5 018 Kč, kdy se jedná o poplatky za využití účtu„ Peníze na klik“ a neuhrazené poplatky za pojištění, a dále specifikovala požadované kapitalizované úroky z prodlení a kapitalizované úroky. Vyjma toho žalobkyně uvedla, že rovněž požaduje v souladu se smlouvou a ceníkem smluvní pokutu (náklady) za porušení povinnosti hradit řádně a včas splátky úvěru ve výši 1 800 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem vyzván usnesením obsahujícím doložku ve smyslu § 101 odstavce 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto rozhodl ve věci podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a zároveň bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným je zřejmé, že [právnická osoba], poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 36 000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 800 Kč měsíčně vždy v 20. den příslušného měsíce. Vyjma ceny za využití úvěru byly v pravidelných měsíčních splátkách zahrnuty i vyúčtované ceny související s úvěrem, nebylo-li dohodnuto jinak. Žalovaný byl rovněž povinen hradit cenu za využití účtu„ [účet] “ ve výši stanovené ceníkem, tj. ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru. V neposlední řadě bylo smlouvou sjednáno pojištění„ [pojištění] “, v rámci kterého se žalovaný zavázal hradit měsíčně částku z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru ve výši stanovené sazebníkem. Žalovaný byl povinen na pojištění hradit 1 % z celkové vyčerpané nesplacené částky. Z výpisu z úvěru jsou patrné jednotlivé částky čerpání úvěru žalovaným. Způsob započtení žalovaným uhrazených splátek na jednotlivé dlužné částky vyplývá ze smluvního ujednání. Z výpisu z úvěru jsou poté patrné jednotlivé konkrétní částky, které ze žalovaným uhrazených plateb připadly na úhradu dlužné jistiny, dlužného úroku a dlužných poplatků. Žalovaný neuhradil poplatky spojené s čerpáním úvěru a sjednaným pojištěním předepsané ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 349 Kč, tedy v celkové výši 1 745 Kč. Na úrocích z prodlení do dne postoupení pohledávky nebylo uhrazeno 807,88 Kč a na smluvních úrocích ve výši 16,90 % z dlužné částky do dne postoupení pohledávky nebylo uhrazeno 3 518,10 Kč, když úrok vyúčtovaný dne [datum] ve výši 236,10 Kč, dne [datum] ve výši 382,70 Kč dne [datum] ve výši 373,70 Kč a dne [datum] ve výši 435,50 Kč byl řádně uhrazen. S ohledem na to, že žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v dodatečné lhůtě stanovené dopisem ze dne [datum], došlo dne [datum] v souladu se smlouvou ke zesplatnění úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek a dohody o úplatě žalobkyně prokázala, že na ni přešla pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Vzhledem k tomu, že si skutečnosti zjištěné z listinných důkazů uvedených shora neodporují, lze na ně odkázat jako na skutkový závěr ve věci. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že na ni ve smyslu § 1879 přešla pohledávka [právnická osoba], za žalovaným vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. 7. Soud uzavřel, že daný právní vztah se vyjma uzavřené smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), konkrétně § 2395 a následující, a dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně se uzavřenou úvěrovou smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem 16,90 % ročně a dalšími poplatky. 8. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalovaný byl povinen hradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za využití účtu [účet], jakož i poplatek za pojištění. Žalovaný však poplatky řádně a včas neuhradil. Z předložených listinných důkazů nicméně vyplývá, oproti podané žalobě, že žalovaný poplatky v částce 3 273 Kč uhradil, a tedy jejich dlužná výše činí 1 745 Kč, nikoli 5 018 Kč. Soud proto žalobu co do částky 3 273 Kč zamítl a žalobkyni přiznal pouze částku 1 745 Kč. 9. S ohledem na nevyhovění žalobě ohledně částky 3 273 Kč, zamítl soud i požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 9 % ročně z částky 3 273 Kč ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky tj. dne [datum] do zaplacení, když zákonný úrok z prodlení v dané výši přiznal soud žalobkyni pouze z částky 1 745 Kč. 10. Oproti tomu se soud ztotožnil s nárokem žalobkyně na úhradu úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, které požaduje v kapitalizované výši 807,88 Kč. Jedná se o součet zákonných úroků z prodlení vypočtených z jednotlivých dlužných splátek ke dni zesplatnění úvěru (částka 30,91 Kč) a zákonného úroku z prodlení počítaného z dlužné jistiny (34 921 Kč) ode dne zesplatnění do dne postoupení pohledávky dne [datum]. 11. Vzhledem k tomu, že z listinných důkazů vyplynulo, že dlužný smluvní úrok není v požadované výši 4 946,10 Kč, nýbrž ve výši 3 518,10 Kč, když úrok předepsaný částkami 236,10 Kč, 382,70 Kč, 373,70 Kč a 435,50 Kč žalovaný uhradil, přiznal soud žalobkyni kapitalizovaný úrok pouze ve výši 3 518,10 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. 12. O částce 1 800 Kč, kterou žalobkyně uplatnila ve svém vyjádření ze dne [datum], když tuto nejednoznačně označila jako smluvní pokutu a zároveň jako náklady spojené s prodlením, soud nerozhodoval. Pro bližší odůvodnění lze uvést, že žaloba byla podána pro částku 5 018 Kč spolu s příslušenstvím. Částka 1 800 Kč v žalovaném nároku zahrnuta nebyla. Představuje proto nový nárok, který nebyl žalobkyní uplatněn v souladu ustanovením § 95 o. s. ř., proto nebylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby a na základě těchto skutečností o novém nároku není možné rozhodnout. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ve věci dle § 142 odstavce 2 o. s. ř.. V dané věci byla žalobkyně úspěšná z 35 %, když bylo žalobě vyhověno co do částky 1 745 Kč. Žalovaný byl úspěšný v rozsahu 65 %, neboť žaloba byla ohledně částky 3 273 Kč zamítnuta. Z uvedeného je zřejmé, že nárok na náhradu nákladů řízení by vznikl žalovanému, a to v rozsahu 30 %. Žalovanému však žádné účelné náklady související s úspěšným bráněním jeho práva nevznikly, a proto soud rozhodl o tom, že se náhrada nákladů řízení nepřiznává žádnému z účastníků.