9 C 98/2021-15 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 095 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného, přirážky k jízdnému a příslušenství, když se žalovaný využil přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. 2. Žalovaný k výzvě soudu obsahující též doložku, že soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pokud se k výzvě nevyjádří, ničeho nesdělil. Soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a zároveň bylo možné ve věci rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný přepravoval osobním vlakem provozovaným [právnická osoba], na trase [obec] – [část obce] [číslo]. Na výzvu průvodčího se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného 95 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč vyplývají z tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [číslo] o čemuž žalovaného žalobkyně vyrozuměla dopisem ze dne [datum]. Zároveň tímto dopisem žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Odeslání dopisu žalobkyně prokázala příslušným podacím archem. 4. Žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušil povinnost plynoucí jednak z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ale i ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (§ 37 odstavec 5 písmeno b)). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 odstavec 5) a dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně je žalovaný proto povinen uhradit cenu jízdného ve výši 95 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za uskutečněnou jízdu. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 095 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odstavce 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 095 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odstavce 5 písmene a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.