19 C 158/2023-32 — Okresní soud v Domažlicích

1. Manžel podal návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manželství již přestalo plnit svoji funkci a manželé spolu nežijí jako manželé. 2. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém z účastnických výpovědí manželů zjistil, že ani jeden z manželů nemá zájem na obnově manželského soužití, jejž je nutno považovat za trvale rozvrácené. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a za trvání manželství se manželům nenarodily žádné děti. 4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení; podle druhého odstavce téhož paragrafu přitom platí, že manželství nemůže být rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 5. Ustanovení § 758 občanského zákoníku v této souvislosti uvádí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 6. V posuzované věci je na základě provedených účastnických výpovědí možno učinit závěr, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, jelikož je zjevné, že manželé spolu nežijí jako manželé a nesdílí společnou domácnost; manželé spolu tudíž ani nebydlí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku. 7. Návrhu manžela – se kterým manželka vyjádřila při jednání svůj souhlas – proto soud vyhověl a manželství rozvedl. 8. Pro úplnost, a případně na vysvětlenou, podepsaný soud uvádí, že za dané procesní situace se – pro nadbytečnost – nezabýval otázkou (přesné) příčiny rozvratu manželství, neboť její řešení ve svém důsledku nemohlo mít vliv na rozhodnutí o rozvodu manželství, a tudíž šlo o otázku – v daném řízení – procesně nevýznamnou. Postačí tak uvést, že se oba manželé v účastnických výpovědích shodli na vzájemném odcizení. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.”).