19 C 193/2023-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně požaduje po žalovaném, aby zaplatil částku 89 721 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] po předchozím požití alkoholu narazil se svým vozidlem do sloupu veřejného osvětlení, ve vlastnictví [územní celek], čímž způsobil celkovou škodu ve výši 89 721 Kč, kterou v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla poškozeným uhradila žalobkyně, a nyní se v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), svého nároku u soudu domáhá po žalovaném. 2. Podle žalobkyní předložených listinných důkazů (vše v přílohové obálce na č. l. 9) přitom žalobkyně poškozenému městku [obec] vyplatila částku 78 521 Kč, tedy cenu opravy poškozeného sloupu, a Hasičskému záchrannému sboru [název] kraje částku 11 200 Kč, tedy částku vynaloženou v souvislosti s předmětnou nehodnou žalovaného. 3. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě nevyjádřil a na nařízené jednání se nedostavil. V této souvislosti je vhodné na tomto místě zaznamenat, že podle sdělení ubytovacího zařízení, na kterém má žalovaný evidovanou adresu trvalého pobytu na území České republiky, se žalovaný od [datum] na této adrese trvale nezdržuje. Podle názoru podepsaného soudu však uvedená skutečnost nikterak nebrání tomu, že žalovanému, jenž má na této adrese stále evidovaný trvalý pobyt, je na tuto adresu doručováno fikcí (srov. ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)). 4. Soud tudíž rozhodoval toliko na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, na jejichž základě dospěl – v kontextu procesní pasivity žalovaného – k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne [datum] v době od 22:17 do 22:20 hodin po předchozím požití alkoholu narazil se svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] do sloupu veřejného osvětlení, ve vlastnictví [územní celek]. Poté žalovaný z místa nehody odjel, aniž by ji oznámil, posléze byl nicméně zadržen hlídkou policie a dne [datum] v 1:40 hodin byla z krve žalovaného naměřena pozitivní hodnota 1,75g alkoholu v krvi. V důsledku žalovaným (pod vlivem alkoholu) zaviněné dopravní nehody vznikla celková škoda ve výši 89 721 Kč, kterou (za žalovaného) uhradila žalobkyně. 5. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu v ustanovení § 2866 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovaný způsobil předmětnou dopravní nehodu prokazatelně pod vlivem alkoholu, čímž byl založen regresní nárok žalobkyně. 6. Jelikož se současně žalovaný dostal do prodlení s povinností zaplatit žalobkyni svůj peněžitý dluh, uložil soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku žalovanému rovněž povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z žalované částky, a to v žalobkyní požadované výši 15 % ročně, neboť tento její požadavek je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši uvedené ve druhém výroku tohoto rozsudku, tedy v rozsahu nákladů řízení, které je namístě považovat za účelně vynaložené náklady žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 488 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 89 721 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po částce 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 000 Kč ve výši 3 150 Kč Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně představují částku 22 638 Kč. Pro úplnost podepsaný soud dodává, že vzhledem k ustálené rozhodovací praxi odvolacích soudů soud v dané věci nepřikročil k přiměřené aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu.