19 C 71/2023-17 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), jde tedy odůvodnění – pokud možno – stručné. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 12 097 Kč z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou daným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]; v reakci na tento elektronický platební rozkaz podal žalovaný dne [datum]„ žádost o vystavení splátkového kalendáře“, kterou soud podle jejího obsahu vyhodnotil jako odpor proti předmětnému elektronickému platebnímu rozkazu; podáním odporu tak podle ustanovení § 174 odst. 2 o. s. ř. došlo ke zrušení elektronického platebního rozkazu, a současně bylo zřejmé, že žalovaný nárok žalobkyně uznal. 4. Žalovaný byl v rozhodné době, tedy nepřetržitě od [datum] do [datum], vlastníkem – pojízdného – vozidla [registrační značka] (objem válců motoru nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³), v uvedeném období však k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou předmětným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za nepojištěné vozidlo potom žalovaný nezaplatil ani k výzvě žalobkyně ze dne [datum] Náklady na vymáhání nadto činí částku 300 Kč, a k jejímuž zaplacení byl žalovaný rovněž před podáním žaloby vyzván. 5. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidla žalovaného je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018. Jde tak o sazbu ve výši 47 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo vozidlo nepojištěno celkem 251 dnů – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 11 797 Kč. Současně žalobkyni náleží podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovení § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 8. Ve věci byly splněny všechny podmínky předvídané v ustanovení § 153a odst. 1 věta první o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Žalovaný nárok uplatněný žalobou – v kontextu výzvy podle ustanovení § 114b odst. 4 o. s. ř., obsažené v předmětném platebním rozkazu – plně uznal (a to včetně celého příslušenství), toliko požádal o povolení splátkového kalendáře. Na základě tohoto uznání tak rozhodl soud rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní normou. 9. Současně žalobkyně k dotazu soudu nesdělila žádný důvod, pro který by žalovanému nemělo být povoleno zaplatit přisouzenou částku ve splátkách, třetím výrokem tohoto rozsudku proto soud žalovanému vyhověl v jeho žádosti. 10. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. 11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].