20 EVC 1/2023-52 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem na vydání evropského platebního rozkazu, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 349,91 EUR spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 88,04 EUR a zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení. Uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, kdy žalovaná částka odpovídá dosud neuhrazené jistině spolu s kapitalizovaným úrokem ke dni podání návrhu. Soud ve věci vydal dne [datum] evropský platební rozkaz, ve kterém žalovanému uložil žalovanou částku uhradit. 2. Proti tomuto evropskému platebnímu rozkazu podal žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně včas odpor, který dodatečně odůvodnil tak, že aktuální dlužná částka neodpovídá žalované částce. Žalovaný v mezidobí poskytl žalobkyni částečné plnění, jmenovitě dne [datum] uhradil částku 700 EUR, dne [datum] uhradil částku 165 EUR a dne [datum] uhradil také částku 165 EUR. 3. Žalobkyně se k nařízenému jednání ve věci nedostavila, pouze dne [datum] zaslala soudu písemné vyjádření, ve kterém částečné plnění tvrzené žalovaným potvrdila. Uvedla, že se s žalovaným snažili dohodnout na splátkách, nicméně žalovaný na jejich dopis nereagoval. 4. Žalovaný při výslechu uvedl, že existenci úvěru nesporuje. Požádal o rozložení dlužné částky do 12 splátek s tím, že příslušenství na jistině úvěru by uhradil do 30 dnů od poslední splátky jistiny. Je v pracovní neschopnosti, po operaci ramene a je pro něj obtížnější sehnat finanční prostředky. Do práce může nastoupit až od [datum]. 5. Z listinných důkazů soud zjistil, že účastníci spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 EUR. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 164,18 EUR splatných do posledního dne příslušného měsíce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 5,25 % Smlouva byla uzavřena na pobočce žalobkyně v Německu a podle německého právního řádu. Žalovaný poskytl žalobkyni částečné plnění na pohledávku po začátku řízení v datech a ve výši uváděné oběma účastníky. 6. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 487 a násl. BGB. Podle § 488 BGB se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky ve stanoveném termínu vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný převzal od žalobkyně částku 10 000 EUR, kterou zcela nesplatil. Mezi účastníky nebylo sporu o existenci ani výši pohledávky ve světle dodatečného plnění ze strany žalovaného po zahájení řízení. S ohledem na to, že žalobkyně ovšem nevzala po částečném plnění ze strany žalovaného žalobu zpět v předmětné výši, kdy soud tento záměr nevyčetl ani konkludentně z písemného podání žalobkyně ze dne [datum], byl soud nucen žalobu co do plnění ze strany žalovaného v celkové výši 1 030 EUR zamítnout. Ve zbylé části soud nárok žalobkyně shledal důvodným, a to i ohledně zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 88,04 EUR a zákonných úroků z prodlení, kdy zákonná úroková sazba činí základní sazbu úroku stanovenou německým právem zvýšenou o 5 procentních bodů, přičemž k [datum] tato sazba činila 1,62 %. Soud proto žalobě v této části vyhověl, kdy žalovanému uložil uhradit příslušenství v návaznosti na jeho částečné plnění po zahájení řízení. S ohledem na žádost tíživé poměry žalovaného mu soud uložil povinnost uhradit dluh v přiměřených splátkách (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Pro úplnost soud dodává, že soud řízení neukončil tak, jak ve vyjádření k odporu žádala zástupkyně žalovaného, neboť žalobkyně zasláním vyjádření z [datum] zcela jasně, byť konkludentně, na návrhu i nadále trvala. 8. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobkyni, která byla v řízení z 69,26 % úspěšná. Žalobkyni tak na náhradě nákladů řízení náleží poměrná část (38,52 %) z odměny, kterou tvoří pouze žalobkyní uhrazený soudní poplatek ve výši 4 086 Kč, po přepočtu 173,91 EUR. Soud uložil žalovanému uhradit takto ponížené náklady řízení v celkové výši 66,99 EUR s ohledem na jeho žádost a tíživé poměry do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).