5 C 230/2022-27 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště domáhá zaplacení částek, uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr do úvěrového rámce 45 000 Kč a splácet ho v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2. 92% z výše sjednaného úvěrového rámce, když splatnost byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku 50 851 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 15 714 Kč. Protože žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovaného k zaplacení úvěru dopisem z téhož dne. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval, proto žalobce požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 44 990,10 Kč, poplatky za pojištění ve výši 350,85 Kč, náklady na vymáhání ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 1000 Kč, když tyto částky v žalobě podrobně zdůvodňuje. Žalobce k žalobě doložil úvěrovou smlouvu ze dne [datum] včetně úvěrových podmínek a splátkového kalendáře, výzvu ke splacení dluhu ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum], v obou případech včetně dokladů o doručování a zároveň navrhl postup dle § 115 a) o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a) o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy k vyjádření, když výzva mu byla doručena dne [datum], takže stanovená 7 denní lhůta marně uplynula dne [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a) odmítl nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Na základě písemností předložených žalobkyní dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a následujících občanského zákoníku a podle z. č. 257/2016 Sb., když uzavřená smlouva splňuje náležitosti, uvedené ve výše citovaných předpisech a odpovídá ustanovení § 1813 obč. zák., podle něhož nelze v uzavřeném závazkovém vztahu shledat nepřiměřenost práv a povinností postihujících žalovaného jako spotřebitele. Smlouva se týká i úroků v přiměřené výši a výši úroků z prodlení dle § 1970 obč. zák, určuje prováděcí předpis.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4506 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 328 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 3x 500 Kč, 3x paušál 100 Kč a DPH 21% z částky 1800 Kč tj. 378 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § l49 odst. l, o.s.ř.