5 C 246/2017-919 — Okresní soud v Domažlicích

1. Ve věci shora označené uplatnila původní žalobkyně , Jméno žalobkyně, restituční nárok vyplývající z několika rozhodnutí pozemkového úřadu, když předmětem tohoto sporu je nárok vycházející z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zatímco ohledně dalších restitučních nároků rozhodují jiné soudy, když se jednalo o uplatněné restituční nároky na vydání náhradních pozemků ležící mimo obvod Okresního soudu v Domažlicích. Proto usnesením ze dne , datum, ve spojení s usnesením ze dne , datum, a usnesením ze dne , datum, , v této věci bylo rozhodnuto o vyloučení nároků k samostatnému řízení a postoupení těm příslušným soudům, v jejichž obvodu se náhradní pozemky nacházejí.2. Okresního soudu v Domažlicích se týká restituční nárok na vydání náhradních pozemků v katastrálních územích , adresa, , , adresa, , a , adresa, . Původní restituentka , Jméno žalobkyně, , v průběhu řízení zemřela a to , datum, , takže nároky náležející do dědictví řeší správce pozůstalosti, kterého zůstavitelka pro případ dědictví ustanovila, a to advokáta , Jméno účastníka, . Soud proto pokračuje v řízení o uplatněném nároku se správcem pozůstalosti na základě usnesení ze dne , datum, .3. Mezi účastníky je restituční nárok vyplývající z rozhodnutí , právnická osoba, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, nesporný, když toto rozhodnutí přiznává restituční nárok , jméno FO, v rozsahu jedné poloviny pokud jde o nevydaný pozemek č. , hodnota, dle PK v katastrálním území , adresa, . Žalovaná tento nárok nikterak nezpochybňuje a poukazuje na to, že ocenila tento nárok částkou 70 197, 50 Kč a v této výši nárok žalobkyně byl uspokojen. Naopak žalobkyně vychází z nároku oceněného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , a to ve výši neuspokojené částky 1 562 302,50 Kč. Žalovaná takto vyčíslený nárok neuznává, a namítá, že žalobkyně neprokazuje liknavost a svévoli na straně žalované, zejména však nesouhlasí s oceněním odňatého pozemku znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, .4. Soud prvého stupně pak o nároku rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , který žalovaná napadla odvoláním a odvolací soud prvostupňový rozsudek zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Soudu prvého stupně zrušovací usnesení Krajského soudu v Plzni vytýká nedostatečné vypořádání se s námitkami uplatněnými žalovanou, pokud jde o ocenění odňatého pozemku, a dále pak i s námitkami ve vztahu k vhodnosti požadovaných náhradních pozemků. K od počátku uplatňované námitce žalovanou stranou, že nebylo prokázáno, že by se žalovaná jako povinný subjekt k poskytnutí náhrady za odňatý pozemek chovala svévolně a liknavě, poukázal odvolací soud na to, že pokud bude prokázáno, že odňatý pozemek byl ze strany žalované nesprávně oceněn ve výši mnohonásobně nižší, než kolik činí skutečná hodnota odňatého pozemku, a tedy i restitučního nároku, pak by nesprávné ocenění bránilo možnosti žalobkyně účastnit se veřejných nabídek ve smyslu § 11a zákona o půdě a bylo by proto možné pokládat postup žalované za svéhlavý a liknavý či diskriminační, jestliže se oprávněná osoba pak nemůže přes svůj aktivní přístup domoci svých práv pro nesprávné určení ceny odňatých a nevydaných pozemků (28 Cdo 155/2016).5. Žalobkyně pak ve svém písemném vyjádření z , datum, , poukazuje na rozsudek Krajského soudu v , adresa, , spisová značka, , kterým se potvrzuje rozhodnutí soudu prvého stupně, a to Okresního soudu v , adresa, , jímž se stejná žalobkyně jako v této věci domáhala po žalovaném nahrazení projevu vůle s uzavřením smlouvy pro vydání náhradních pozemků, jednak pro žalovanou neakceptované ohodnocení odňatého pozemku ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a jednak pro stejný náhled na liknavost a svéhlavost žalované setrvávající na nesprávném ocenění odňatých pozemků, když znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, číslo , číslo, , vyčísluje cenu odňatého pozemku jak číslo v k.ú. , adresa, , tak i pozemků dalších, které jsou předmětem nároku u jiných soudů. , právnická osoba, , tak odkazuje zejména na rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , které se stalo předmětem přezkumu odvolacím soudem v , adresa, a podle odvolacího soudu by se pak pravomocné rozhodnutí v jiném řízení o tom, jaké je správné ocenění odňatého pozemku, stalo při nezměněných okolnostech mezi účastníky předběžně pravomocně vyřešenou otázkou, ze které by mohl podepsaný soud prvého stupně vycházet.6. V tomto směru podepsaný soud poukazuje na závěry Krajského soudu v , adresa, , vyslovené ve věci , spisová značka, ze dne , datum, , konktrétně na body číslo , hodnota, a číslo , hodnota, tohoto rozsudku, v němž se Krajský soud v , adresa, vypořádává s námitkami proti provedenému znaleckému ocenění , tituly před jménem, , jméno FO, , i pokud jde o pozemek č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a námitkami žalované o účinnosti Regulačního a zastavovacího plánu z roku 1939, když konkrétně tato listina, která byla podkladem pro ocenění ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , potvrzuje, že pozemky odňaté v katastrálním území , adresa, , byly již v době jejich odejmutí zamýšlené k využití pro stavbu sídliště, resp. pozemky zastavěné. Rovněž tento Regulační plán z roku 1939 byl relevantní územně plánovací dokumentací i v době účinnosti zákona číslo 280/49 Sb. o územním plánování. Z tohoto zákona nikterak nevyplývá, že by jeho účinností zanikla dříve schválená územně plánovací dokumentace. Podle odvolacího soudu v , adresa, tak Regulační plán z roku 1939 byl relevantní územně plánovací dokumentací i v době přechodu pozemku číslo , hodnota, PK na stát. Následné územně plánovací dokumentace pak vymezily předmětný pozemek jako pozemek stavební, čímž byl potvrzen záměr v regulačním plánu z roku 1939. Zde odkazuje Krajský soud v , adresa, na rozhodnutí 28 Cdo 427/2018 a 28 Cdo 5345/2017.7. Podle Krajského soudu v , adresa, by tedy bylo možné považovat tento názor odvolacího soudu v , adresa, za vyřešení předběžné otázky o ceně odňatých pozemků, zjištěné ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a v podstatě tímto názorem i stvrzení liknavého a svévolného postupu žalované, shledaného prvoinstančním soudem v , adresa, ve věci , spisová značka, . Znalec vycházející z Regulačního a zastavovacího plánu z roku 1939 schváleného Ministerstvem veřejných prací tak posoudil odňatý pozemek jako pozemek určený k zastavění, u něhož judikatura předpokládá ocenění jako pozemku stavebního, tedy v jiné hodnotě než je ocenění pozemku zemědělského, byť je takto evidován.8. Vzhledem k tomu, že posouzení této otázky odvolacím soudem v , adresa, bylo možné považovat za pravomocné až v červenci 2023 a v mezidobí soud prováděl důkazy, které podle odvolacího Krajského soudu , adresa, nebyly provedeny řádně či dostatečně, zabývá se soud znovu znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , a námitkou žalované, že je znalec z podání posudku vyloučen. K tomu soud znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vyslechl, a zjistil, že znalec podával posudek v roce 2017, že má stále oprávnění k výkonu znalecké činnosti udělené mu Městským soudem v Praze v roce 2007, a dále poukázal znalec na to, že dříve oceňoval nemovitosti i pro , Jméno žalovaného, , s nimž se neshodl na tom, že při oceňování nemovitostí je třeba brát v úvahu i judikaturu v restitučních sporech. Dále pak poukázal na posudky vydané v jiných restitučních věcech projednávané před jinými soudy, s tím, že nemohl ovlivnit zveřejnění na internetu o spolupráci s advokáty a s restituenty, jejichž nároky vyžadovaly soudní řízení, popřípadě kvalifikované právní poradenství včetně oceňování odňatých pozemků. Na základě výslechu znalce a jím předloženého dokladu vystaveného žalovanou v roce 2006, dále na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , kdy pracoval znalec pro společnost , právnická osoba, , bylo rozhodnuto, že není vyloučen z podávání znaleckých posudků. Stejně tak podepsaný soud rozhodl o tom, že neshledává znalce podjatým a tedy vyloučeným z možnosti ocenit pozemky žalobkyni odňaté a nevydané na základě rozhodnutí , právnická osoba, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které je podkladem při zpracování znaleckého posudku.9. Žalovaná pak namítala i to, že znalec při ocenění nebral v úvahu srážky ve smyslu prováděcích oceňovacích předpisů a soudu prvého stupně bylo vytknuto, že na rozdíl od Okresního soudu v , adresa, nevyslechl ani pracovníka , právnická osoba, ., který mohl poskytnout informace ohledně inženýrských sítí ve vztahu k pozemku číslo , hodnota, PK v k. ú. , adresa, .10. Soud proto vyslechl zaměstnance této společnosti, a to , jméno FO, právě s ohledem na znalcem předložený plán kanalizace a mapu týkající se vodovodní přípojky, která se týká období roku 1937 nebo 1939. Kanalizace podle mapy se vztahuje k pozemku číslo , hodnota, v roce 1926. Dále znalec předložil i plán kanalizační a vodovodní z roku 1966, z něhož bylo patrné, že , adresa, těsně