5 C 319/2022-115 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobci se domáhali žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu leží nemovitost, jejího vyklizení žalovanou, a to proto, že stavbu [adresa] se stavební parcelou [číslo] a zahradou parcelní [číslo] vše evidováno Katastrálním úřadem [příjmení] kraje, pracoviště [obec], na [list vlastnictví], získala žalovaná darem od [celé jméno žalobce], když darovací smlouvu považují žalobci za neplatnou. Neplatnost této smlouvy dovozují z toho, že matka žalobců a dárce nemovitosti měli předmětnou nemovitost v SJM a v době, kdy se matka žalobců s manželem dohodli o zúžení a vypořádání SJM na základě notářského zápisu ze dne [datum] tak, že nemovitost bude ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalobce], byla matka žalobců duševně nemocná, posléze pak byla také z těchto důvodů omezena ve svéprávnosti na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], pořadové číslo [spisová značka] a [spisová značka], ze dne 1. 9. 2022, když rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Podle žalobců znalecký posudek, který byl podkladem pro vyslovení omezení svéprávnosti [celé jméno vedlejší účastnice], dokládá, že již v době podepisování smlouvy o zúžení a vypořádání SJM nebyla [celé jméno vedlejší účastnice], matka žalobců, zcela duševně způsobilá a k tomu žalobci předkládají znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 o omezení svéprávnosti, smlouvu o zúžení SJM, sepsanou notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], darovací smlouvou uzavřenou mezi [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] a výpisem z katastru nemovitostí. Žalobci pak dovozují neplatnost uzavřené darovací smlouvy a vzhledem k tomu, že dárce [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřel [datum], jsou žalobci vedle matky, nesvéprávné [celé jméno vedlejší účastnice], dědici. Na základě těchto tvrzení a předložených důkazů pak mají za to, že žalovaná nemůže být platným vlastníkem nemovitosti v katastrálním území a obci [obec] tak, jak jsou výše označené, a proto se domáhají vyklizení. 2. K žalobě o vyklizení nemovitosti pak přistupuje jako vedlejší účastník z vlastního podnětu matka žalobců, nesvéprávná [celé jméno vedlejší účastnice], zastoupená opatrovníkem, a to podáním ze dne [datum]. S žalobními tvrzeními žalobců a uplatněným nárokem vedlejší účastnice souhlasí. 3. Žalovaná činí nesporným, že se stala vlastnicí shora označených nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum], když výlučným vlastníkem nemovitostí byl [celé jméno žalobce], což je ověřitelné zápisy ve veřejném seznamu katastru nemovitostí. Převody nemovitostí mezi rodiči žalobců, tedy [celé jméno žalobce] a [celé jméno vedlejší účastnice], žalovaná neřešila, neúčastnila se jich a nebyla s převody majetku nikterak seznamována. Povinností žalované nebylo zkoumat náležitosti předchozích právních jednání. S ohledem na dlouholetý vztah žalované s [celé jméno žalobce] poukazuje na to, že darování nemovitostí bylo jeho výslovným přáním a v podstatě žádostí, aby se o nemovitosti starala žalovaná i po jeho smrti. Tento způsob řešení zvolil dárce vzhledem k tomu, že měl citové vazby k předmětné nemovitosti a že jeho děti se odmítaly podílet na péči o jakoukoliv nemovitost, kterou zůstavitel v průběhu let pořídil. Podle tvrzení žalované se zůstavitel staral o svoji rodinu z majetkového hlediska dostatečně, takže zařídil svým dětem plně vybavené rodinné domy, ve kterých žijí se svými rodinami a stejně tak měla zajištěné bydlení i manželka zůstavitele. Dle žalované pak žalobci o otce neprojevovali dostatečný citový zájem, v době jeho nemoci mu neposkytli žádnou pomoc a zejména žalobce svého otce hrubě napadal. K tomu pak dokládá žalovaná výzvu právního zástupce adresovanou právnímu zástupci žalobce. Pokud pak jde o způsobilost [celé jméno vedlejší účastnice] činit právní úkony zejména v době, kdy uzavřela dohodu o zúžení SJM a vypořádání majetku, vlastnila [celé jméno vedlejší účastnice] řidičský průkaz, kdy se ke zdravotní způsobilosti musela vyjadřovat i ošetřující lékařka. Navíc v té době chodila [celé jméno vedlejší účastnice] venčit psa, což prokazuje míru svéprávnosti i orientace a navíc pak v roce 2021 spolu se svým manželem prodala [celé jméno vedlejší účastnice] nemovitost v obci [obec]. Zároveň zřídili i zástavní smlouvy na prodávané nemovitosti a je pravděpodobné, že [celé jméno vedlejší účastnice] musela jednat i se zástavním věřitelem, tehdy [jméno] [příjmení] [příjmení]. Z toho dovozuje žalovaná, že v té době schopnost zhodnotit právní úkony a jejich důsledky byla [celé jméno vedlejší účastnice], vedlejší účastník, schopná a současný zdravotní stav vedlejší účastnice pak nelze posuzovat zpětně. Dále má žalovaná za to, že žalobci nejsou aktivně legitimováni a ani jim nesvědčí naléhavý právní zájem pro uplatněný nárok na vyklizení nemovitosti. Proto žalovaná navrhuje zamítnutí. 4. K procesní stránce uplatněného nároku je nutno zdůraznit, že se nejedná o určovací žalobu, ale o žalobu na plnění, jejímž předmětem má být vyklizení nemovitosti. Vyklizení se pak domáhají žalobci, kteří vystupují v dědickém řízení evidovaném Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] jako dědici [celé jméno žalobce] zemřelého dne [datum]. Vedle žalobců je dalším dědicem zůstavitele [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození], která je omezená ve svéprávnosti rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] ze dne 1. 10. 2022. V tomto řízení o vyklizení nemovitosti pak tato dědička vystupuje pouze jako vedlejší účastník. Smyslem vedlejšího účastenství, které v daném případě vzniklo na základě prohlášení nesvéprávné [celé jméno vedlejší účastnice], tedy z její vlastní iniciativy, je„ pomoc“ účastníku samotnému ve sporu, jestliže má vedlejší účastník právní zájem na výsledku řízení tohoto účastníka. Protože nepřípustnost vedlejšího účastenství nikdo nenamítal, vystupuje nesvéprávná [celé jméno vedlejší účastnice], zastoupená opatrovníkem, jako vedlejší účastník, jehož zájem na výsledku sporu vyplývá z jejího rozhodnutí i z dědického řízení. Vedlejší účastenství však nenaplňuje procesní pozici hlavního účastníka, ale jeho procesní kroky sdílí. [celé jméno vedlejší účastnice] tedy může mít zájem na výsledku sporu jako vedlejší účastník, pokud by se jednalo o majetek, který by bylo možné zahrnout do dědického řízení, aniž lze dovozovat, komu by majetek připadl. 5. Mezi účastníky jsou nesporné skutečnosti, že žalovaná nabyla nemovitosti v obci [obec], jak jsou shora označené, na základě darovací smlouvy uzavřené žalovanou a dárcem [celé jméno žalobce], narozeným [datum], když dárce [datum] zemřel a má postavení zůstavitele v dědickém řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná. Žalovaná pak nevystupuje v označeném dědickém řízení jako dědic, zatímco žalobci a vedlejší účastníce [celé jméno vedlejší účastnice] jsou dědici, což z dědického spisu vyplývá. Naopak z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že vlastnicí nemovitostí v obci [obec] je žalovaná. V označeném dědickém řízení nemovitost v [obec] není zahrnuta do majetku zůstavitele. Návrh na záznam duplicity uplatňovaný žalobci ze dne [datum], adresovaný notářce dědictví projednávající, není důkazem o vlastnictví nemovitosti v [obec] žalobci ani o duplicitním vlastnictví žalobců a žalované. Z výpisu z katastru nemovitostí o vlastnictví žalované, týkající se nemovitostí v obci [obec], a z obsahu dědického spisu zůstavitele [celé jméno žalobce], je zřejmé, že žalobci a ani vedlejší účastnice, nejsou vlastníky nemovitosti [adresa] se zahradou stavební č. parc. [číslo] a zahradou [číslo] v katastrálním území a obci [obec], ale naopak vlastníkem nemovitosti je žalovaná. Žalobcům tak nesvědčí právo domáhat se vyklizení nemovitosti žalovanou, neboť nebyly předloženy žádné doklady, které by o omezení vlastnického práva žalované svědčily. 6. Tvrzení, že žalovaná získala nemovitosti na základě neplatně uzavřené smlouvy, nelze přisvědčit, neboť výlučným vlastníkem v době uzavírané darovací smlouvy byl [celé jméno žalobce], což v době uzavírané smlouvy [datum] bylo výpisem z katastru nemovitostí ověřitelné a rozhodně pro neplatnost uzavřené darovací smlouvy mezi dárcem a žalovanou žádné okolnosti nenasvědčovaly. Pro žalobu na plnění, jíž se žalobci domáhají, tak nesvědčí žalobcům žádný právní titul, který by omezoval výkon vlastnického práva žalované ve prospěch žalobců. Argumenty žalobců, související s výzvou k zaplacení povinného ručení k automobilu, který byl převeden na jiného majitele, a skutečnost, že pojišťovna považovala zůstavitele za vlastníka a provozovatele auta, je pro uplatněný nárok zcela nepodstatná. Stejně tak bez významu pro žalobu na vyklizení nemovitosti v [obec] žalovanou je bez významu uzavření kupní smlouvy a odstoupení od kupní smlouvy, pokud jde o nemovitosti náležející zůstaviteli v obci [obec] okres [okres]. V žalobě o vyklizení nemovitostí v obci [obec] nemůže soud z