§ 170 zákon o zvláštních řízeních soudních – Postup v případě sporných skutečností
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · účinné od 1. 1. 2018 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 170 zákona č. 292/2013 Sb. upravuje postup soudu v dědickém řízení, pokud je mezi dědici spor o dědické právo, který závisí na prokázání sporných skutečností; v takovém případě soud odkáže toho, jehož dědické právo se jeví jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou. (§ 170 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, znění účinné od 1. 1. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Postup v případě sporných skutečností
- Týká se: soud, dědic
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.“
- Odkazuje na: § 169
- Judikatura: na § 170 odkazuje 73 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Jak funguje postup v případě sporných skutečností?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 292/2013 Sb.
(1) V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.
(2) Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.
(3) Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se dědici neshodnou na tom, kdo je dědicem a proč, a tento spor nelze vyřešit jen právním posouzením, ale je potřeba dokazovat nějaké skutečnosti (např. pravost závěti, otcovství), soud určí, kdo z dědiců má své právo uplatnit žalobou u jiného soudu.
- Soud určí lhůtu pro podání žaloby, která nesmí být kratší než dva měsíce.
- Pokud žaloba není podána v určené lhůtě, je zastavena nebo odmítnuta, považuje se spor za vyřešený v neprospěch toho, kdo měl žalobu podat.
- Pokud se na základě tohoto postupu nebo rozhodnutí soudu o žalobě ukáže, že někdo z dosavadních dědiců nemá dědické právo, soud ukončí jeho účast v dědickém řízení.
Na co si dát pozor
- Ten, kdo je soudem odkázán k podání žaloby, musí své právo aktivně uplatnit, jinak o něj v dědickém řízení přijde.
- Je důležité dodržet soudem stanovenou lhůtu pro podání žaloby, protože její zmeškání má přímé důsledky pro dědické právo.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 170
Jak soudy aplikují § 170
K námitce žalovaných o nedostatku pasivní věcné legitimace založené na tom, že jejich otec L. M. st. nebyl účastníkem tohoto řízení, odvolací soud uvedl, že „ji neshledává důvodnou“, když „důsledkem nepodání žaloby z odkazu podle § 170 z. ř. s., ke které byl otec žalovaných vyzván shora označeným usnesením, je fikce, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou“.
Dospěl k závěru, že odvolací soud nesprávným postupem odňal účastníku 2) možnost jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř., jestliže za situace, kdy usnesení podle ustanovení § 170 z.ř.s. je podle judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. 2 Cdo 19/92 a sp. zn. 2 Cdon 1420/96) rozhodnutím ve věci samé, nenařídil k projednání odvolání jednání, když se nejednalo o žádný z případů uvedených v ustanovení § 214 odst. 2 o.s.ř. a účastníci se práva na projednání věci nevzdali.
… mu prokazatelně dědické právo ze zákona, netýká sporu o dědické právo, nýbrž je významná pouze pro závěr o tom, zda mu náleží povinný díl (srov. § 1650 o. z.). Za těchto okolností proto také na žalobu na určení práva nepominutelného dědice na povinný díl z pozůstalosti nelze pohlížet jako na žalobu podanou ve smyslu § 170 z. ř. s., ale jako na žalobu, jíž se žalobce domáhá určení svého postavení jako nepominutelného dědice, a tudíž je nezbytné, aby na požadovaném určení prokázal ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem.
Právní otázky
Související
§ 10 Postup při podezření na kontaminaci transfuzn (Vyhláška o stanovení bližších požadavků )§ 174a Návrh na určení lhůty k provedení procesního (Nález Ústavního soudu ze dne 28. dubna 2)§ 48 (Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2)§ 5 Infekce, které jsou zahrnuty v systému epidem (Vyhláška o systému epidemiologické bdělo)§ 18a Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně p (Nález Ústavního soud ze dne 1. října 201)