7 C 80/2023-25 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 108 849,54 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku z jím požadovaných částek a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Žalobce se svého nároku vůči žalovanému dožadoval z titulu Smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum]. Za základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč s úrokovou sazbou 9,90 % p. a. ročně a povinností žalovaného bylo hradit splátky k 19. dni v měsíci ve výši 2 218 Kč. Žalovaný si své povinnosti řádně neplnil. Okresní soud v Domažlicích v dané věci měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem dle § 115a) o. s. ř.. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 120 000 Kč s tím, že povinností žalovaného bylo navrátit zpět předmětnou částku včetně úroku ve výši 9,9 % ročně v měsíčních splátkách po 2 218 Kč vždy do každého 19. dne v měsíci, poté změněno na 22. den v měsíci s účinností od [datum]. Úroková sazba byla s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb. změněna na výši repo sazby stanovené ČNB navýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný čerpal předmětný úvěr bezhotovostně. Žalovaný si své povinnosti řádně neplnil. Žalobce vyzval opakovaně žalovaného k úhradě, žalovaný však na tyto výzvy nikterak nereagoval. Následně pak žalobce přistoupil k okamžitému zesplatnění pohledávky ke dni [datum], o této skutečnosti byl žalovaný informován písemností ze dne [datum]. Vztah založený mezi účastníky řízení je právně kvalifikovaný jako smlouva o úvěru podřazený pod ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Žalobce si řádně plnil veškeré své povinnosti, umožnil žalovanému čerpat úvěr 120 000 Kč, povinností žalovaného bylo předmětný úvěr vrátit v měsíčním splátkách. Žalovaný si však své povinnosti řádně neplnil. Tato skutečnost tak byla důvodem pro zesplatnění úvěru. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobcem, soud vyhodnotil nárok žalobce za plně po právu, a proto mu v plném rozsahu vyhověl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odstavec 1 o. s. ř.. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný a komu náleží právo na přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4354 Kč, odměna za 3 úkony právní služby 3x 5 460 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 300 Kč podle § 13 odstavec 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% daně z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 262,80 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odstavec 1 o. s. ř. k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].