9 C 71/2023-33 — Okresní soud v Domažlicích

1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství, které s manželkou uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství, které bylo pro oba účastníky prvním manželstvím, se narodil dnes již zletilý [jméno] [příjmení] a nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození] a nezletilá [jméno] [příjmení], [datum narození] Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela a manželky], z něhož se manželka odstěhovala dne [datum] a nejméně od té doby spolu účastníci nežijí. Příčiny rozvratu manželství manžel shledává v chování manželky, které vyvrcholilo nepravdivým obviňováním jeho osoby, kdy na něho podala různá trestní oznámení, ať již pro smyšlené skutky, či naprosté malichernosti zcela evidentně mimo trestněprávní rovinu. Nikdy se vůči manželce nedopustil jakéhokoliv násilí či hrubého a urážlivého chování a nikdy ji neohrozil na životě ani zdraví. Dle názoru manžela hraničí chování manželky s psychickou poruchou, když ke vzájemnému odcizení přispěla i absence sociálních vztahů, nepořádek, odmítání léčby a neshody v péči o děti. Uvedené skutečnosti způsobily hluboký a trvalý rozvrat manželství bez možnosti jeho obnovení. 2. Manželka s podaným návrhem nesouhlasila, a to vzhledem k tomu, že rozvod manželství mezi dvěma věřícími křesťany je dle této víry zakázaný. Chce dostát svému manželskému slibu, a proto by byla ochotna se vrátit do společné domácnosti, avšak pouze za předpokladu, že by nebyla ohrožena na životě a zdraví. Rodinnou domácnost neopustila svévolně, ale byla k tomu donucena kvůli domácímu násilí. Příčiny rozvratu manželství proto spatřuje v dlouhodobě hrubém, urážlivém a násilném chování manžela vůči její osobě. Nařčení manžela o psychické poruše považuje za účelové, nepodložené a urážlivé. Je zdráva, pracuje, přestože pro péči o děti a domácnost nerozvinula svou kariéru tak, jako manžel, ač k tomu má vlohy. I přes rozvrat manželství má za to, že manželské soužití může být obnoveno při vzájemném uplatňování biblického učení. Pakliže manžel nechce manželské soužití obnovit, i přesto s jeho návrhem nesouhlasí a chce setrvat v manželském svazku i za situace, že by oba manželé žili odděleně. 3. Z kopie oddacího listu a jeho duplikátu vyplývá uzavření manželství účastníky před [stát. instituce] dne [datum]. V případě obou účastníků se jednalo o prvé manželství. Poslední společné bydliště manželů na adrese [adresa manžela a manželky], tedy v územním obvodu zdejšího soudu, vyplývá z lustrace v informačním systému základní registrů k osobám účastníků, stejně jako státní příslušnost Česká republika u obou manželů. Z registrů je rovněž patrné, že manželé mají tři společné děti, a to [jméno] [příjmení], narozeného [datum], [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a [jméno] [příjmení], narozenou [datum]. S čímž korespondují i kopie rodných listů nezletilého [jméno] a nezletilé [jméno] O poměrech manželů k oběma nezletilým dětem bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 5. 4. 2023 č. j. [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka], s právní mocí dne [datum], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů k nezletilým dětí pro dobu před a po rozvodu manželství, kdy obě nezletilé děti byly svěřeny do péče otce (manžela) a matka (manželka) se zavázala hradit výživné na nezletilého [jméno] ve výši 3 000 Kč a na nezletilou [jméno] ve výši 2 500 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci s účinností od [datum]. Z části zprávy z klinicko-psychologického psychodiagnostického vyšetření manželky ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že při provedení komplexního klinicko-psychologického, psychodiagnostického vyšetření nebyly prokázány známky psychotického onemocnění z kruhu F 20. 4. Manžel v rámci účastnického výslechu vypověděl, že příčinami rozpadu manželství bylo opuštění společného bydliště manželkou bez udání důvodů a následné podané trestní oznámení ze strany manželky proti jeho osobě. Byl nařčen z fyzického násilí, týrání, bití, znásilnění a dalších skutečností. Nic z toho se nestalo. Vše bylo vykonstruované či vytržené z kontextu. Do odchodu manželky z rodinné domácnosti bylo manželství po dvacet let normální. O obnovení společného soužití se pokusil ihned po odchodu manželky s tím, že požadoval, aby manželka stáhla trestní oznámení, což odmítla. Po celou tu dobu nemá z jednání manželky pocit, že by byla vedena snahou manželství obnovit. Vzájemná komunikace probíhá již jen ohledně technických záležitostí kolem vypořádání společného jmění manželů. 5. Manželka v rámci svého účastnického výslechu odkázala na písemné vyjádření a zopakovala, že hlavní příčinu rozvratu manželství shledává v domácím násilí, pro které také společnou domácnost opustila. Obnovení vzájemného soužití by si představovala tak, že by prozatím žili oba odděleně a nadále by žili s ohledem na jejich víru dle biblických principů. 6. Podle § 755 odstavce 1, odstavce 2, odstavce 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Podle § 758 občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. Po provedeném dokazování soud manželství účastníků řízení rozvedl, a to i přes stanovisko manželky, která s ohledem na křesťanskou víru, k níž se hlásí, chce dostát svému manželskému slibu a v manželství setrvat, a to zejména proto, že podle křesťanských pravidel není možné manželství dvou křesťanů rozvést, byť si je sama vědoma, že za nastalé situace zřejmě není možné manželské soužití obnovit. Z provedeného dokazování vyplynulo, že manželství účastníků neplní žádnou ze svých základních funkcí a v důsledku rozdílných názorů manželů na celkové vzájemné soužití došlo k jeho hlubokému, trvalému a nenapravitelnému rozvrácení a stalo se pouze ryze formálním svazkem dvou lidí. Za takové situace, kdy navíc mezi manžely panuje nedůvěra a vzájemné osočování, absentuje úcta a pokora, je více než zřejmé, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. Z těchto důvodů soud přistoupil k rozvodu manželství účastníků, když zároveň uzavřel, že rozvodem nebude způsobena újma ani jednomu z manželů, ani společným nezletilým dětem. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle kterého ve věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Rovněž soud neshledal ani žádné zvláštní okolnosti případu, které by případné přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly.