19 C 187/2024-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení v prvním výroku tohoto rozsudku uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu v odběrném místě, nacházejícím se na adrese: , adresa, , respektive z titulu neuhrazeného dluhu, který žalované vznikl u právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnosti , právnická osoba, .2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 6. 2024 č. j. 19 C 187/2024-17 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila k věci samé a aby uvedla, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila (usnesení jí bylo doručeno fikcí), byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).3. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin (jejichž korektnost žalovaná z podstaty věci nikterak nezpochybnila) dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu; součástí těchto smluv byly rovněž obchodní podmínky. Označenými smlouvami se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a plyn a zajistit přenos elektřiny a plynu, distribuci elektřiny a plynu a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala jí řádně a včas hradit cenu elektřiny, plynu a souvisejících služeb. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatky na shora uvedených platbách, přičemž z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 17 395,02 Kč za spotřebu plynu v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, a současně se z faktury č. , hodnota, podává, že žalovaná byla vyúčtován vyzvána k zaplacení dlužné částky 598,62 Kč za spotřebu plynu v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 2 140,11 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, (v rozsahu částky 1 661 Kč žalovaná dlužnou částku zaplatila). Z faktury č. , hodnota, pak vyplývá, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 1 444,99 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .4. Ke dni podání žaloby přitom podle žalovanou nevyvráceného tvrzení žalobkyně celkový dluh žalobkyně představoval částku 19 917,74 Kč.5. Žalovaná na dlužných částkách (ani) po podání žaloby (patrně) ničeho neuhradila.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, účinného od , datum, . Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny a plynu, k čemuž se uzavřenými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami platně zavázala, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a plyn i právo požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.7. Je tak namístě již pouze konstatovat, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá v žalobě obsažená tvrzení, a proto soud rozhodl způsobem uvedeným v prvním výroku tohoto rozsudku.8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud se přitom i tentokrát uchýlil k použití ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť nemůže být pochyb o tom, že právě předmětný návrh spadá do kategorie podání předvídaných tímto ustanovením advokátního tarifu.