19 C 203/2024-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení v prvním výroku tohoto rozsudku uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě, nacházejícím se na adrese: , adresa, .2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 20. 6. 2024 č. j. 19 C 203/2024-13 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila k věci samé a aby uvedla, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila (usnesení jí bylo doručeno fikcí), byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).3. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin (jejichž korektnost žalovaná z podstaty věci nikterak nezpochybnila) dospěl soud k závěru, že účastnice řízení uzavřely dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly rovněž obchodní podmínky; touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala jí řádně a včas hradit cenu elektřiny a souvisejících služeb. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách, přičemž z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 40 252,96 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, ; žalovaná přitom dluh uhradila pouze z části, a to platbou ze dne , datum, ve výši 22 890,14 Kč.4. Ke dni podání žaloby tudíž podle žalovanou nevyvráceného tvrzení žalobkyně celkový dluh žalované představoval částku 17 362,82 Kč.5. Žalovaná přitom po podání žaloby (patrně) ničeho neuhradila.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastnicemi řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, účinného od , datum, . Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se uzavřenou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami platně zavázala, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.7. V kontextu výše žalobkyní žalované vyfakturované ceny za odběr elektřiny se přitom sluší uvést, že v důsledku procesní pasivity žalované soud neměl prostor zabývat se případně otázkou, zda došlo ze strany žalobkyně k řádnému vyúčtování, respektive zda vyfakturovaná cena dodávek elektřiny odpovídá skutečně dodanému množství, jinými slovy zda došlo k řádnému (správnému) „odečtu“ z příslušného elektroměru.8. Za dané procesní situace proto soud rozhodl způsobem uvedeným v prvním výroku tohoto rozsudku.9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.