19 C 305/2023-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění představující jistinu ve výši 16 000 Kč, spolu s příslušenstvím specifikovaným v prvním výroku tohoto rozsudku, a smluvní pokutu ve výši 2 576 Kč, vše z titulu úvěrové smlouvy, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [právnická osoba] s. r. o. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatil úvěr ve výši 16 000 Kč, který mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla. 2. Žalovaný se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřil. Současně ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyslovil (byť toliko fikcí) souhlas s rozhodnutím věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.; obdobný souhlas dala žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Soud tak z důvodu procesní pasivity žalovaného (respektive absence jakékoliv jeho procesní obrany) rozhodoval jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný na základě smlouvy ze dne [datum] mohl čerpat úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž se zavázal jistinu s příslušenstvím„ vrátit“ do [datum]. 4. Žalovaný však jistinu řádně a včas nezaplatil, v důsledku čehož vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit nejen dosud nesplacenou jistinu ve výši 16 000 Kč, ale taktéž smluvní pokutu ve výši 2 576 Kč, a rovněž ujednanou paušální náhradu nákladů za upomínání ve výši 100 Kč. 5. Pro stručnost soud uvádí, že veškeré shora uvedené nároky žalobkyně jsou v souladu jak s příslušnými pasážemi občanského zákoníku, tak se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a to včetně ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) tohoto zákona. 6. Jde-li o samotnou smluvní pokutu, neměl soud – v důsledku procesní pasivity žalovaného, odvíjející se od skutečnosti, že v místě trvalého pobytu nepřebírá poštovní zásilky – prostor pro úvahu, zda zde není důvod pro její určitou moderaci podle ustanovení § 2051 občanského zákoníku. 7. Jelikož se žalovaný prokazatelně dostal do prodlení se svým peněžitým dluhem, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení v jí požadované výši, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to jak ve formě kapitalizované, tak ve formě nekapitalizované. 8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla plně úspěšná se svým nárokem, a tudíž jí přísluší náhrada nákladů řízení v jí požalované výši, tedy vedle zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů, tedy částka 252 Kč Celkem tak čítají žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].