19 C 85/2024-27 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení v prvním výroku tohoto rozsudku uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu v odběrném místě, nacházejícím se na adrese: , adresa, .2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila k věci samé a aby uvedla, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila (usnesení jí bylo doručeno fikcí), byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).3. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin (jejichž korektnost žalovaná z podstaty věci nikterak nezpochybnila) dospěl soud k závěru, že účastnice řízení uzavřely dne , datum, dvě smlouvy označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejichž součástí byly rovněž obchodní podmínky; těmito smlouvami se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a plyn a zajistit přenos elektřiny a plynu, distribuci elektřiny a plynu a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala jí řádně a včas hradit cenu elektřiny, plynu a souvisejících služeb. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatky na shora uvedených platbách, přičemž z faktury č. , číslo, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 12 812,46 Kč za spotřebu plynu v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, a z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 658,57 Kč za spotřebu plynu v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Z faktury č. , číslo, pak vyplývá, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 9 078,62 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Současně se z faktury č. , číslo, podává, že žalované byl vyúčtován ujednaný poplatek za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč, splatný dne , datum, , přičemž žalobkyni rovněž náleží právo na zaplacení celkem tří ujednaných poplatků za upomínání žalované v celkové výši 720 Kč.4. Ke dni podání žaloby přitom podle žalovanou nevyvráceného tvrzení žalobkyně celkový dluh žalobkyně představoval částku 21 177,15 Kč.5. Žalovaná na dlužných částkách (ani) po podání žaloby (patrně) ničeho neuhradila.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastnicemi řízení byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, účinného od , datum, . Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny a plynu, k čemuž se uzavřenými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami platně zavázala, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a plyn a práva na zaplacení ujednaných poplatků (za odpojení a upomínání) i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti poslední ze shora uvedených faktur.7. Je tak namístě již pouze konstatovat, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá v žalobě obsažená tvrzení, a proto soud rozhodl způsobem uvedeným v prvním výroku tohoto rozsudku.8. Druhým výrokem soud postupoval ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a změnil tím nesprávné rozhodnutí č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyně – nesprávně – vyzvána k doplacení soudního poplatku ve výši 211 Kč.9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 848 Kč (viz předchozí bod), odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 300 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.