20 C 159/2024-19 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se domáhala po žalovaném, žalobou uplatněnou u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu zjištěného neoprávněného odběru elektřiny. V návrhu uvedla, že zplnomocnění pracovníci pověřené společnosti dne , datum, kontrolou č. , hodnota, (D02) zjistili, že žalovaný na adrese , adresa, provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrické sítě. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu vzniklé škody ve výši 6 952,14 Kč za neoprávněný odběr elektřiny, dále plateb za příkon ve výši 352,63 Kč a nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyně v této souvislosti vystavila dne , datum, žalovanému fakturu na žalovanou částku, splatnou dne , datum, . Žalovaný dluh do dnešního dne neuhradil, přičemž byl žalobkyní před podáním žaloby neúspěšně vyzván k úhradě uvedeného nedoplatku. Proto se nyní žalobkyně domáhá jak úhrady žalované částky, tak i zaplacení úroků z prodlení za nedodržení termínu splatnosti závazků žalovaného, a to konkrétně úroků z prodlení v zákonné výši jdoucího z žalované částky od , datum, do zaplacení.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.Z předložených důkazů soud zjistil, že se žalobkyně v rámci kontroly odběrného místa dne , datum, zjistila neoprávněný odběr elektřiny ze sítě žalobkyně žalovaným. Celková doba trvání neoprávněného odběru činila 55 dní. Žalovaný byl o výsledném zjištění vyrozuměn oznámením, které během kontroly převzal a podepsal. Poté, co žalobkyně žalovanému přerušila dodávky elektřiny, žalovaný včas neuhradil vyúčtované náklady uvedené v žalobním návrhu dle faktury č. , hodnota, . Žalobkyně před podáním žaloby v této věci vyzvala žalovaného, aby zaplatil celou dlužnou částku s tím, že pokud tak v dodatečné lhůtě neučiní, bude celý dluh vymáhán soudní cestou.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci vzniklou škodu ve výši žalované částky, vypočtenou dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil v době splatnosti, když dle předložené faktury stále dluží žalovanou částku, má žalobkyně rovněž právo požadovat po něm i zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.