5 C 85/2024-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 23 997,84 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně k žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty do maximálního sjednaného rámce ve výši 21 990 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit řádně a včas měsíční splátku ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, se splatností vždy k 20. dni v měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný vyčerpal celkovou částku ve výši 21 990 Kč a na svůj závazek nic neuhradil. Z důvodu řádného a včasného nehrazení úvěru zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni , datum, . Žalobkyně tak požaduje úhradu jistiny ve výši 21 990 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 231,84 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč spolu s příslušenstvím.2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. V dané věci pak soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě si smluvní strany sjednaly úvěrový rámce ve výši 21 990 Kč. Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané pravidelné měsíční splátky, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru, a to ke dni , datum, . Pohledávka žalobkyně sestává z dlužné jistiny ve výši 21 990 Kč, poplatku za vedení účtu ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, poplatku za pojištění CPI ve výši 231,84 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč.4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Podle § 2395 obč. zák. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na daný vztah dopadá rovněž ustanovení § 1810 a násl. NOZ5. Žalobkyně prokázala svůj nárok smlouvou o spotřebitelském úvěru; úvěrovými podmínkami; výpisem čerpání, splátek a úhrad; výzvou ke splacení celého úvěru při jeho zesplatnění a předžalobní upomínkou. Z daný listinných důkazů pak vyplývá oprávněnost nároku žalobkyně.6. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Soud s ohledem na shora uvedené shledal žalobu zcela důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 412 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 960 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 997,84 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.