10 C 40/2025-45 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem ze dne , datum, , který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobkyně dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 800,50 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožaloval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu mezi účastníky uzavřené dohody ze dne , datum, , kterou si účastníci vypořádali svá práva a povinnosti, včetně práva bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství. Žalovaný předmětnou dohodu respektoval a hradil příspěvek na nájemné žalobkyni do února 2025. Od března 2025 bez vysvětlení, tuto povinnost vyplývající z předmětné dohody, přestal plnit. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích pod č.j. , spisová značka, .27 ze dne , datum, bylo manželství účastníků řízení rozvedeno. Předmětný rozsudkem nabyl právní moci dne , datum, .3. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil. Na svoji obranu poukazoval na obsahové nesrovnalosti předmětné dohody a považoval ji za v části upravující nárok žalobkyně za absolutně neplatnou. Připomněl, že v bodě IV. bod 3 měla mít žalobkyně uzavřenou dohodou mít plně bytovou potřebu saturovanou a stran zajištění nového bydlení neměla již po žalovaném ničeho nárokovat, veškeré bytové potřeby měla mít tím uspokojeny. Pod bodem IV. bod 4 neměli mít vůči sobě žádných pohledávek ani závazků z titulu společného bydlení v rodinné domácnosti , adresa, a podle čl. V neměli vůči sobě uplatňovat pro dobu po rozvodu manželství žádnou vyživovací či příspěvkovou povinnost. Uzavřením dohody měl žalovaný za to, že tímto má veškeré povinnosti s žalovanou již vypořádané.4. Soud má za prokázané, že v souvislosti s plánovaným nesporným rozvodem, žalobce s žalovanou uzavřeli dohodu o vypořádání majetkových vztahů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství a o případné vyživovací povinnosti, a to dne , datum, . Na obsahu předmětné dohody, se tak, jak soud zjistil z výslechu účastníků řízení, účastníci dohodli a obsah písemné podoby připravovala bývalá zástupkyně žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, .5. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo manželství účastníků řízení rozvedeno a předmětný rozsudkem nabyl právní moci dne , datum, . Z obsahu rozvodového rozsudku soud zjistil, že soud měl splněny podmínky pro rozvod manželství bez zjišťování příčiny rozvratu manželství a účastníci řízení si upravili společné jmění manželů včetně práva bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství dohodou ze dne , datum, , ještě ve fázi před rozvodem tzn. před zánikem společného jmění manželů. Předmětná dohoda se tak stala účinnou, tzn. plněním žalovaného ve prospěch žalobkyně, tak nedocházelo k plnění bez právního důvodu i v situaci, kdy žalovaný podle předmětné dohody plnil ještě před její účinností. Tato skutečnost byla důvodem, pro který v dané právní věci nemohla být účinná procesní obrana, kterou vůči žalobkyni v průběhu řízení, požadoval.6. Mezi účastníky řízení nebylo ani sporu, že podle dohody uzavřené dne , datum, bylo do února, ze strany žalovaného ve prospěch žalobkyně podle článku IV bod 5 Smlouvy, ze dne , datum, , plněno a žalovaný se navrácení finančních prostředků po žalobkyni nedožadoval.7. Žalovaná se dožadovala tohoto plnění v dané právní věci za období březen 2025 až květen 2025 - 3 x 4 933,50 Kč - 14 800,50 Kč.8. Ze smlouvy označené jako Smlouva o vypořádání majetkových vztahů, bydlení pro dobu po rozvodu manželství a případně vyživovací povinnosti manželů ze dne , datum, soud zjistil, že byla připravovaná bývalým zástupcem žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, . Smlouva je členěna na oblasti vypřádání společného jmění manželů, práva bydlení. Vzájemnou vyživovací povinnost účastníků řízení smlouva neupravuje. Pro předmětné řízení byl podstatný článek IV. Smlouvy ze dne , datum, (§ 738, § 739 z.č. 89/2012 Sb.), kterým bylo upraveno, že po rozvodu zůstane bydlet v místě posledního společného bydlení manželů na adrese , adresa, žalovaný. Žalovaná se zavázala z této adresy vystěhovat. Bytová potřeba měla být podpisem dohody uspokojena tzn. žalovaná si byla povinna najít nové bydlení a navzájem neměli mít žádné vzájemné povinnosti. Na toto zjištění navazuje zjištění ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, ze které soud zjistil, že žalovaná svoji bytovou potřebu uspokojovala v bytě č. , hodnota, v , adresa, v , název města, za nájem ve výši 6 000 Kč a zálohu za služby spojené s užíváním bytu v podobě elektřiny a plynu ve výši 6 000 Kč tzn. celkem 12 000 Kč -polovina představovala částku ve výši 6 000 Kč. Tak jak vyplynulo i z výpisu z účtu předmětnou částku žalovaný žalobkyni hradil spolu s výživným vyměřeným a akceptovaným účastníky řízení pro danou dobu 3 000 Kč. Předmětný byt měla žalobkyně užívat od , datum, do , datum, . Spolu s ní právo užívat tento byt měly i společné děti účastníků řízení.9. Ještě před nastěhováním se do výše zmíněného bytu, žalobkyně žádala o městský byt na základě žádosti ze dne , datum, tzn. ještě v době, kdy bydlela na adrese , adresa, , ještě před rozvodem manželství.10. O tom, že se ji nakonec i s dětmi podařilo přestěhovat se do požadovaného městského bytu s nižším nájmem svědčí skutečnosti zjištěné z nájemní smlouvy ze dne , datum, . Na základě této smlouvy bylo založeno žalobkyni právo užívat byt č. , hodnota, o velikosti 2 + 1 v , adresa, ulici čp. , číslo, v , název města, po dobu dvou let od , datum, . Z evidenčního listu ke dni , datum, soud zjistil výši měsíčních plateb v souvislosti s předmětným bytem, a to výši nájmu 4019 Kč a výši poplatků za teplo, teplou vodu, vodné, stočné. energii společných prostor a společnou TV ve výši 3 848 Kč - celkem tak 7 867 Kč měsíčně s tím, že elektřinu měla žalobkyně psanou na sebe a hradila zálohy ve výši 1 390 Kč. Z evidenčního listu ke dni , datum, soud ujistil výši nájmu 4122 Kč, teplo, teplá voda, vodné, stočné, energie společných prostor, společná TV 3 838 Kč - celkem 7 960 Kč měsíčně. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že na elektřinu platila zálohu 2 000 Kč měsíčně.11. Z prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že byla žalobkyni od původního pronajímatele vrácena po srážce 2 000 Kč kauce ve výši 10 000 Kč.12. Z vyúčtování elektřiny za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že skončilo přeplatkem 2 630,51 Kč. Za období od , datum, do , datum, nedoplatkem 3 740 Kč. (tato položka není předmětem tohoto řízení).13. Při stanovení výše nároku bylo ze strany žalobkyně vycházeno z toho, že nájem představoval částku ve výši 7 960 Kč, polovina z toho představuje 3 980Kč, žalobkyně se dožadovala za jednotlivé měsíce 3 933,50 Kč tzn. žádala částku nižší a 2 000 Kč hradila elektřinu tzn. 1 000 Kč jako ½ tzn. celkem 4 933,50 Kč.14. Z výpisu z účtu , právnická osoba, . - výpis žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný se podílel na ½ nájemného a spotřebované energie, kdy tuto část spolu s výživným hradil od září 2023 do února 2025, kdy nejprve se jednalo o částku ve výši 6 000 Kč poté o částku ve výši 4 950 Kč. Dne , datum, vrátila žalobkyně žalovanému vrácenou kauci ve výši 10 000 Kč, dne , datum, vrátila zálohu na energii 6 740 Kč, dne , datum, vyúčtovanou energii 6 083 Kč, dne , datum, – 1 315 Kč. Dne , datum, vrátila zálohy na energii ve výši 6 740 Kč. Vzhledem k tomu, že po celou dobu nebyly vzneseny žádné námitky co do způsobu a průběhu úhrad jednotlivých částek, ani co do jejich výše ze strany žalovaného soud považuje za prokázané, že tímto způsobem se i účastníci řízení dohodli a žalobkyně učinila vypořádání skutečné výše energií po zúčtovacím období, kdy přeplatek na zálohách navrátila zpět žalovanému na účet o čemž svědčí skutečnosti zjištěné z výpisu z účtu žalobkyně. Smlouva o vypořádání majetkových vztahů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, přesný způsob poloviny úhrady skutečně prokázaného nájemného a skutečně spotřebovaných energií neupravuje a na základě smluvní volnosti byla mezi účastníky realizací úhrad založena praxe, která byla do února 2025 oběma zcela akceptovaná.15. Žalobkyně se ve své výpovědi zmínila, že obsah předmětné dohody se přepracovával, tak i výše finančního vyrovnání ke kterému měl být zavázán žalovaný. Předmětnou dohodu vypracovávala zástupkyně žalovaného , tituly za jménem, , jméno FO, , na obsahu se však nakonec oba shodli. Dle žalobkyně měl právě bod 5 odstavce IV dohody toto vyrovnání vyvažovat. Původně měla žalobkyně žádat 600 000 Kč, tato částka se jí jevila za přiměřenou. Při výpočtu průměrného nájemného a služeb 5 000 Kč od června 2023 do července 2030 - představuje 430 000 Kč. Žalovaný v rámci své výpovědi s výší takového vypořádání nesouhlasil. Měl za to, že žalobkyně byla vypořádána až nad rámec toho, na co by správně měla nárok.16. Z výpovědi