8 C 33/2025-24 — Okresní soud v Domažlicích

Manželka podala prostřednictvím právní zástupkyně zdejšímu soudu dne , datum, návrh na rozvod manželství s tím, že problémy v manželství se objevily brzy po svatbě, kdy manžel si ponechal byt v , adresa, a střídavě tam žil a k manželce dojížděl hlavně na víkend. Manželství tak dle názoru manželky nefungovalo od začátku, manžel jí nedával peníze, nepřispíval na bydlení, pouze někdy nakoupil jídlo na víkend. Další spory byly kvůli dcerám manželky, které kritizoval a manželé se kvůli tomu často hádali. Poslední kapkou byl spor ohledně zahrady ve vlastnictví manželky, kdy manžel chtěl, aby tato zahrada patřila i jemu. Podle manželky bylo manželství omyl, každý z nich je trochu jiný s jinými prioritami, na ničem se neshodnou. Manžel to sice připouští, ale odmítl podat společný návrh na rozvod manželství. Dle navrhovatelky je tak manželství trvale rozvrácené, zůstává pouze formálním svazkem a nelze očekávat obnovení manželského soužití.Manžel při jednání s návrhem na rozvod manželství nejdříve nesouhlasil a poukazoval mimo jiné na zdravotní stav manželky, o níž se hodlá postarat. Manželka tuto péči při jednání důrazně odmítla s tím, že nehodlá obnovovat společné soužití, dále poznamenala, že aktuálně je její zdravotní stav v době odloučení lepší, když na jejím zdraví měly negativní vliv i neustále hádky v manželství.Na to byli účastníci ze strany soudu vedeni k odstranění příčin rozvratu manželství a bylo usilováno o jejich smíření ve smyslu poučení podle § 389 odst. 2 z. ř. s.Po tomto poučení ze strany soudu manželka setrvala ve svém postoji a manžel uvedl, že za takové situace souhlasí s návrhem na rozvod manželství.Na základě provedeného dokazování, zejména oddacím listem a výslechy účastníků, byly zjištěny následující skutečnosti.Manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, na , adresa, , část , adresa, . Oba manželé jsou občany České republiky a jejich poslední bydliště se nacházelo na adrese , adresa, . Manželství účastníků bylo bezdětné, přičemž oba do manželství vstupovali jako rozvedení.Z výpovědí manželů a z jejich vystupování před soudem vyplývá, že v případě manželů se jedná o odlišné osobnosti, jejichž krátké manželství provázely neustálé hádky týkající se konkrétní podoby soužití, rodinných vztahů a finančních a majetkových záležitostí. Manželé spolu prakticky trvale nežili v jedné domácnosti, společné soužití ukončili definitivně , datum, a od té doby se nijak nestýkají.Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Na základě shora provedeného dokazování a v souladu citovanými ustanoveními zákona soud dovodil, že manželství účastníků je trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když manželství od samého počátku provázely vzájemné hádky a spory a s ohledem na tvrzené okolnosti je tak nelze od samého počátku považovat za zcela funkční. Přestože manžel s návrhem na rozvod manželství zpočátku nesouhlasil, netvrdil ani neprokazoval takové skutečnosti, které by mohly ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku být překážkou pro závěr o rozvodu manželství. Z výše uvedených důvodů proto vzal soud rozvrat manželství účastníků za prokázaný, přičemž za příčiny rozvratu manželství shledal odlišné osobnosti účastníků a jejich neustálé hádky trvající od počátku manželství ohledně konkrétní podoby soužití, finančního hospodaření a majetkových záležitostí, které vyvrcholily trvalým odloučením manželů.Ze všech těchto důvodů proto soud návrhu na rozvod manželství, s nímž manžel při jednání vyslovil dodatečně souhlas, vyhověl a manželství rozvedl, když nebyly prokázány žádné skutečnosti, které by mohly nasvědčovat obnovení manželského soužití.Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 23 z. ř. s.