20 C 23/2026-42 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, . Na základě předmětné smlouvy měla žalovaná možnost čerpat úvěrový rámec do 130 000 Kč za podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaná však své povinnosti řádně neplnila. Žalovaná načerpala částku 236 518 Kč a uhradila pouze 152 442 Kč.2. Strany dále dne , datum, uzavřely obdobnou smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy úvěrový rámec činil 120 000 Kč. Žalovaná načerpala na tento úvěr částku 168 011 Kč a uhradila pouze 81 999,26 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.4. Zástupce žalobkyně k výzvě soudu k doplnění žaloby uvedl, že úvěruschopnost žalované byla mj. zkoumána i výpisem z jejího běžného bankovního účtu za měsíce září a listopad 2023.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 100 000 Kč, na jejímž základě byla poskytnuta žalované postupným čerpáním částka ve výši 236 518 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,497 % z úvěrového rámce do každého 20. dne v měsíci. Ve smlouvě strany sjednaly také poplatek za pojištění úvěru ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 152 442 Kč, splátky řádně nehradila. Žalobkyně tedy využila svého práva a zesplatnila celý úvěr ke dni , datum, . Žalovaná poté na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Vzhledem k neplnění povinností ze strany žalované nárokovala žalobkyně krom neuhrazené jistiny také pojistné ve výši 866,67 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Tyto poplatky plynou z uzavřené smlouvy.6. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 23 990 Kč, na jejímž základě byla poskytnuta žalované postupným čerpáním částka ve výši 168 011 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky do každého 20. dne v měsíci. Ve smlouvě strany sjednaly také poplatek za pojištění úvěru ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 81 999,26 Kč, splátky řádně nehradila. Žalobkyně tedy využila svého práva a zesplatnila celý úvěr ke dni , datum, . Žalovaná poté na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Vzhledem k neplnění povinností ze strany žalované nárokovala žalobkyně krom neuhrazené jistiny také pojistné ve výši 1 747,07 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč a dále poplatků za vedení účtu ve výši 156 Kč. Tyto poplatky plynou z uzavřené smlouvy.7. Zástupce žalobkyně závěrem navrhl žalobě zcela vyhovět a žalobkyni přiznat 4 úkony právní služby včetně nákladů cestovného a ztráty času.8. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy úvěruschopnost (její příjmy a výdaje) byla mj. zkoumána z výpisu z běžného účtu žalované. Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z této smlouvy, a to tím, že neuhradila v termínu splatnosti žalobkyní poskytnutý úvěr. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za uzavření úvěru, pevného úroku za splátky úvěru a dalších dobrovolných poplatků, kdy tato částka se v přepočtu na roční úrok velmi těsně blíží trojnásobku běžné úrokové sazby, tj. hranici stanovené Nejvyšším soudem. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celého zůstatku dluhu včetně smluvního příslušenství, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání a též zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60 648,99 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 799 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 255 969,02 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, částka 385,45 Kč představující jednu třetinu z náhrady (s ohledem na další dvě jednání, kde zástupce zastupoval téhož účastníka v dotčený den u zdejšího soudu) za 70 ujetých km v částce 556,36 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 545,45 Kč ve výši 8 304,54 Kč.