9 C 16/2026-17 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 13 267 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, za dobu od , datum, do , datum, a za nepojištěné přípojné vozidlo registrační značky , SPZ, za dobu od , datum, do , datum, (ohledně uvedených vozidel nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly), včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za každé jednotlivé vozidlo.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního motorového vozidla registrační značky , SPZ, o objemu válců motoru nad 2 500 cm3 a přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 750 kg do 10 000 kg registrační značky , SPZ, . Žalovaný však u osobního motorového vozidla po dobu 128 dní od , datum, do , datum, a u přípojného vozidla po dobu 109 dní od , datum, do , datum, neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Příspěvek za nepojištěná vozidla žalovaný neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván žalobkyní výzvou v obou případech, kde žalovaný obdržel dodatečnou lhůtu 60 dnů k zaplacení dlužných částek. Splatnost příspěvku u osobního motorového vozidla nastala dne , datum, a u přípojného vozidla dne , datum, . Žalovaný dlužné částky neuhradil ani poté, co byl obeslán předžalobní výzvou.4. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 pak odkazuje na vyhlášku Ministerstva financí, která stanovuje výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši paušálních nákladů s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.5. Podle § 45 odst. 4 téhož zákona ve spojení s § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti platí, že výše denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 2 500 cm3 činí 93 Kč.6. Podle § 45 odst. 4 téhož zákona ve spojení s § 5 odst. 1 písm. u) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti platí, že výše denní sazby pro přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 750 kg a nepřesahující 10 000 kg činí 7 Kč.7. Při právním posouzení věci dospěl soud k následujícím právním závěrům. Žalovanému vznikla povinnost úhrady shora uvedených příspěvků, a to za dobu, po kterou byly porušeny povinnosti uvedené v ustanovení § 45 odstavci 2 ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, tedy celkem za 128 dní u osobního motorového vozidla a za 109 dní u přípojného vozidla. Konkrétní výpočet je 128 dní x 93 Kč, tj. 11 904 Kč a 109 dní x 7 Kč, tj. 1 063 Kč. Žalobkyni na základě § 45 odstavce 2 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti a § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., vzniká rovněž právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč v obou uvedených případech.8. Soud dále přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v závislosti na datech splatnosti shora uvedených.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 267 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.