12 C 237/2020-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 14 854 Kč s příslušenstvím specifikovaným v žalobě. Žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byla dne 10. 11. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku zvýšenou o poplatky ve výši 6 660 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 270 Kč a poslední splátka byla stanovena na 21. 12. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a poslední splátka byla uhrazena dne 25. 9. 2017. Žalovaný zaplatil částku ve výši celkem 3 050 Kč. Žalovaný dluží na zápůjčce 9 000 Kč a na poplatcích 3 610 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu žalovaný nereagoval. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla dne 30. 8. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku zvýšenou o poplatek ve výši 2 364 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobkyně ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč a poslední splátka byla stanovena na 27. 6. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a poslední splátka byla uhrazena dne 25. 9. 2017. Žalovaný zaplatil částku ve výši celkem 4 120 Kč. Žalovaný dluží na zápůjčce 1 820,95 Kč a na poplatku 423,05 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 17. 8. 2020 byl žalovaný vyzván, aby do 5 dnů od doručení usnesení se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 11. 9. 2020. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání. 4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvami o zápůjčkách [číslo] ze dne 10. 11. 2016 a [číslo] ze dne 30. 8. 2016 včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2020 včetně poštovních podacích archů a těmito listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřel dne 10. 11. 2016 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku navýšenou o poplatky ve výši 6 660 Kč uhradit v pravidelných 58 týdenních splátkách po 270 Kč. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období a jednalo se o hotovostní inkaso splátek. RPSN zápůjčky byla 75,72 % Smlouva o zápůjčce je opatřena podpisem žalovaného, smluvní podmínky opatřeny podpisem žalovaného nejsou. Žalovaný zápůjčku nesplácel řádně, poslední splátku uhradil dne 25. 9. 2017. Žalovaný uhradil celkem 3 050 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Po postoupení pohledávky žalovaný na dluh nic neuhradil a dluží žalobkyni na zápůjčce 9 000 Kč a na poplatcích 3 610 Kč, tj. celkem 12 610 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 30. 4. 2020 žalovaný nereagoval a dluh ve stanovené lhůtě do 7. 5. 2020 neuhradil; právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřel dne 30. 8. 2016 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku navýšenou o poplatky ve výši 2 364 Kč uhradit v pravidelných 43 týdenních splátkách po 148 Kč. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období a jednalo se o hotovostní inkaso splátek. RPSN zápůjčky byla 91,66 % Smlouva o zápůjčce je opatřena podpisem žalovaného, smluvní podmínky opatřeny podpisem žalovaného nejsou. Žalovaný zápůjčku nesplácel řádně, poslední splátku uhradil dne 25. 9. 2017. Žalovaný uhradil celkem 4 120 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Po postoupení pohledávky žalovaný na dluh nic neuhradil a dluží žalobkyni na zápůjčce 1 820,95 Kč a na poplatcích 423,05 Kč, tj. celkem 2 244 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 30. 4. 2020 žalovaný nereagoval a dluh ve stanovené lhůtě do 7. 5. 2020 neuhradil. 5. Smlouvy o zápůjčkách byly v daném případě uzavřeny dne 10. 11. 2016 a dne 30. 8. 2016 a je na ně nutno aplikovat ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávky za žalovaným jí byly postoupeny jejím právním předchůdcem smlouvou ze dne 29. 11. 2019. 6. Ve smlouvě o zápůjčce ze dne 10. 11. 2016 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně mimo částku 9 000 Kč z titulu zápůjčky také poplatky ve výši 6 660 Kč a ve smlouvě o zápůjčce ze dne 30. 8. 2016 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně mimo částku 4 000 Kč z titulu zápůjčky také poplatky ve výši 2 364 Kč. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatcích a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků ze zápůjček, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednané úroky za poskytnutí zápůjček. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy o zápůjčkách uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětného případu by generován nebyl. Úrok ve výši 6 660 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 9 000 Kč na dobu 58 týdnů a úrok ve výši 2 364 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 4 000 Kč na dobu 43 týdnů představují v prvním případě 74 % celé jistiny zápůjčky a ve druhém případě 59,1% celé jistiny zápůjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující v prvním případě více než 3x, ve druhém případě více než 2x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu a podle § 580 odst. 1 téhož zákona, podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatná. 7. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 8. Smlouva o zápůjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv o zápůjčkách bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o zápůjčkách neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatku), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v těchto konkrétních případech absolutní neplatnost celých smluv o zápůjčkách, neboť oddělení těchto částí od smluv o zápůjčkách brání okolnosti, za nichž k uzavření