§ 2993 občanský zákoník – Vydání bezdůvodného obohacení ze zrušeného závazku
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: OZ § 2993 stanoví, že pokud někdo plnil, aniž by k tomu existoval platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnil. V případě, že plnily obě strany, může každá z nich požadovat vrácení toho, co získala, a to platí i při zrušení závazku. (§ 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 2993 odkazuje 97 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud jste někomu omylem poslali peníze nebo mu předali věc, aniž byste k tomu měli právní důvod (např. smlouvu), máte právo požadovat vrácení.
- Jestliže jste si s někým vyměnili plnění (např. zboží za peníze), ale ukázalo se, že celá dohoda byla neplatná nebo byla zrušena, můžete požadovat zpět to, co jste dali, a druhá strana to samé.
- Právo na vrácení plnění vzniká i v situaci, kdy byl původně platný závazek následně zrušen (např. odstoupením od smlouvy).
Na co si dát pozor
- Pokud plnily obě strany, právo jedné strany požadovat vrácení není dotčeno tím, že druhá strana může namítnout, že i ona plnila a požaduje vrácení svého plnění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2993
Jak soudy aplikují § 2993
… námitka opožděného vytknutí vad, protože předmětná vada je důsledkem skutečnosti, o které měli či museli vědět (§ 2112 odst. 2 o. z.). V souladu se soudem prvního stupně odvolací soud uzavřel, že byla-li kupní smlouva zrušena s účinky ex tunc, je každá ze smluvních stran povinna vrátit druhé vše, co podle ní dostala (§ 2993 o. z.). Závěrem se odvolací soud zabýval naléhavým právním zájmem na požadovaném určení ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Dovodil, že naléhavý právní …
Nárok žalobce (jistinu ve výši 930 000 Kč) tak nelze posuzovat jako požadavek na vrácení poskytnuté zápůjčky, nýbrž je nezbytné jej hodnotit jako nárok z titulu vrácení plnění z neplatného závazku (podle § 2993 o. z.). Přitom nelze vůbec uvažovat o přiznání požadovaného příslušenství (úroků a smluvních úroků z prodlení), neboť pro ně byl rozhodující závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce.
Přednesl taktéž otázku vypořádání vzájemných plnění smluvních stran v případě zrušeného závazku (§ 2993 o. z.), při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. III. ÚS 4151/18, a rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017, ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2437/2015, ze dne 31.10.2018, sp. zn. 33 Cdo 5248/2016, ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1340/2018, či ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017.