11 C 13/2021-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 6 000 Kč a částky 1 136,79 Kč. První nárok žalobkyně odůvodnila tak, že společnost [anonymizováno] [země], která zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní ke dni 1. 4. 2020, uzavřela se žalovaným dne 25. 11. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikaci [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednanou cenu. Právní předchůdkyně žalovanému zapůjčila přijímací zařízení za účelem využívání těchto služeb, a to [anonymizováno 7 slov]: [příjmení]: [anonymizováno]), [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]: [číslo] [příjmení]) a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]: [číslo] [příjmení]). Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy, když za poskytnuté služby nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 19. 12. 2018. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil poskytnutá zařízena, a proto mu byla v souladu se smlouvou vyúčtována smluvní pokuta 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení, tj. 3 x 2 000 Kč, celkem 6 000 Kč. 2. Druhý nárok žalobkyně představuje cenu za pronájem přijímacích zařízení dle výše uvedené smlouvy, poplatky související se správou, údržbou a instalaci zařízení naúčtované na základě ceníku. Žalovaný nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování za pronájem výše zmíněných zařízení, a to konkrétně vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 10. 2018 ve výši 210 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 11. 2018 ve výši 210 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 12. 2018 ve výši 210 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 1. 2019 ve výši 6,79 Kč. Na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 5. 2. 2019 byl žalovanému vyúčtován poplatek ve výši 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku. Žalovaný ničeho neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud usnesením ze dne 4. 2. 2021 vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 8. 2. 2021 do datové schránky jejího právního zástupce a žalovanému dne 22. 2. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že jak žalobkyně, tak žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyni, a to smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 23. 11. 2017, zakázkovým listem ze dne 23. 11. 2017, zakázkovým listem ze dne 17. 1. 2018, všeobecnými podmínkami [právnická osoba] [země], ceníkem služeb [anonymizováno] [země], vyúčtováním ze dne 1. 10. 2018, 1. 11. 2018, 1. 12. 2018, 1. 1. 2019 a 15. 1. 2019, upomínkou – odstoupení od smlouvy ze dne 19. 12. 2018 a předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 14. 5. 2020. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval. 6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Účastníci řízení uzavřeli písemně nepojmenovanou (tzv. inominátní) smlouvu ve smyslu ust. § 1746 a násl. o. z., na základě nichž vznikla jednak žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto poskytované služby hradit dohodnutou cenu dle platného ceníku včetně poplatků za pronájem zařízení ve výši 70 Kč za každý přístroj a smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč dle č. [číslo] a čl. 5 všeobecných smluvních podmínek ve spojení s ceníkem žalobkyně. Žalovaný však své povinnosti porušil, když nehradil řádně a včas jednotlivá vyúčtování za poskytnuté služby, čímž se dostal do prodlení a žalobkyně využila svého práva dle čl. 5 všeobecných smluvních podmínek a odstoupila od smlouvy, čímž žalovanému vznikla povinnost vrátit pronajaté zařízení dle čl. 7. V případě nevrácení byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat smluvní pokutu v souladu s jejím ceníkem, tj. 2 000 Kč za každé zařízení. Jelikož měl žalovaný zapůjčena celkem tři zařízení, žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč. Dále žalobkyně se v tomto řízení domáhala úhrady pronájmu za jednotlivá zařízení dle zaslaných vyúčtování v celkové výši 636,79 Kč a dále poplatku za odpojení ve výši 500 Kč. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni požadovanou částku v celkové výši 7 136,79 Kč. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nižší výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 900 Kč) ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč. I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.