11 C 163/2021 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 5. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném stanovení vyživovací povinnosti na svou osobu z titulu neprovdané matky ve výši 1 500 Kč měsíčně se splatností každého 1. dne příslušného měsíce předem k rukám žalobkyně, a to od 1. 4. 2021 do dvou let nezletilého [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že se jí mimo manželství dne 6. 2. 2021 narodil nezletilý [celé jméno žalovaného]. Otcovství k nezletilému bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Žalobkyně se žalovaným žila ve společné domácnosti do 26. 3. 2021, do té doby žalovaný přispíval na výživu neprovdané matky tím, že společně hospodařili. Dne 26. 3. 2021 žalovaný vyhodil žalobkyni spolu s nezletilým ze společné domácnosti a od té doby účastníci spolu nežijí. Žalobkyně se zprvu odstěhovala ke kamarádce a následně k rodičům, kterým přispívá na bydlení částku 2 000 Kč měsíčně. V době podání návrhu pobírala žalobkyně peněžitou pomoc v mateřství ve výši 324 Kč denně a od června 2021 bude na rodičovské dovolené. Žalobkyně má dále vyživovací povinnost ke svému nezletilému synovi [jméno] [příjmení], [datum narození], ke kterému byly upraveny poměry rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 12. 2015, č. j. [číslo jednací]. S žádným jiným mužem nežije ve společné domácnosti. Od roku 2017 do roku 2021 byla zaměstnána jako prodavačka v obchodě [příjmení] [příjmení] v [obec]. K žalovanému uvedla, že je svobodný, pracuje jako klempíř-pokrývač u firmy [příjmení] [jméno] u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [obec a číslo], kde dosahoval v době společného soužití měsíčního čistého příjmu ve výši 12 000 Kč s tím, že každý pátek dostával peníze navíc cca částku 10 000 Kč. Žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, ani nepobírá žádné dávky a nebydlí s žádnou ženou ve společné domácnosti. 2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil. 3. K jednání soudu dne 21. 9. 2021 se žalovaný bez omluvy nedostavil, předvolání mu bylo doručeno dne 16. 8. 2021, dokonce den před jednání mu bylo telefonicky oznámeno, kdy se jednání koná a telefonicky přislíbil, že se k jednání dostaví. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 4. U jednání žalobkyně k dotazu soudu doplnila, že když žila se žalovaným ve společnosti, že žalovaný platil nájem a žalobkyně zase potraviny, kdy její pravidelné měsíční výdaje na živobytí představovaly částku cca 5 000 – 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v té době pracovala ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Na mateřskou dovolenou žalobkyně nastoupila dne 15. 12. 2020 a od června 2021 je na rodičovské dovolené. Ještě před nástupem na mateřskou dovolenou měla žalobkyně zdravotní komplikace a z toho důvodu došlo k výpadku nebo ponížení příjmů za měsíce 04/ 2020 a 09/ 2020 - 12/ 2020. Peněžitá pomoc v mateřství byla vyčíslena na částku 324 Kč na den, tj. měsíčně 9 720 Kč. Rodičovský příspěvek pobírá ve výši přesně 10 000 Kč s tím, že v současné době (v období od 6/ 2021 do 11/ 2021) má brigádu, kdy roznáší letáky a dokáže si takto přivydělat cca 1 800 Kč měsíčně. Příspěvek na bydlení nepobírá, neboť bydlí u rodičů, kterým platí nájem ve výši 2 000 Kč měsíčně a dále má žalobkyně běžné výdaje. 5. Dále soud zjistil: -) z rodného listu, že nezletilý [celé jméno žalovaného], jehož matkou je žalobkyně, se narodil dne 6. 2. 2021 a otcem nezletilého je žalovaný, -) ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno], že matka v období od [číslo] do 12/ 2021 byla zaměstnána u uvedené společnosti a dosahovala průměrného příjmu ve výši 8 650 Kč měsíčně (do výpočtu nebyly zahrnuty měsíce 04/ 2020, 09/ 2020 a [číslo] 2020, neboť žalobkyně v té době byla na nemocenské), -) ze zprávy od [právnická osoba] [jméno], že žalovaný v období od 12/ 2020 do 5/ 2021 pobíral průměrnou měsíční čistou mzdu ve výši 13 294 Kč, -) ze zprávy Úřadu práce ČR [obec], že žalobkyni vznikl od června 2021 nárok na rodičovský příspěvek a který byl v měsíci červnu vyplacen v poměrné výši 928 Kč, -) ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek [část obce], že v období od 14. 8. 2020 do 14. 12. 2020 byly žalobkyni vyplaceny dávky nemocenského pojištění z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v celkové výši 30 324 Kč a že v období od 15. 12. 2020 do 28. 6. 2021 jí byla vyplacena peněžitá pomoc v mateřství ve výši 63 504 Kč, -) ze smlouvy o části domu (pokojů) ze dne 28. 4. 2021, že žalobkyně platí svým rodičům nájemné ve výši 2 000 Kč měsíčně, -) z opatrovnického spisu sp. zn. [spisová značka] (zejména zprávy OSPOD a dodatku pracovní smlouvy u žalovaného), že žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a že žalovaný má smlouvu na dobu určitou do 31. 12. 2021. 6. Z výše uvedeného soud učinil závěr o skutkovém stavu, kdy dospěl k závěru, že žalobkyni se narodil nezletilý syn [celé jméno žalovaného] dne 6. 2. 2021. Otcem nezletilého syna je žalovaný a otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Žalovaný je zapsán jako otec nezletilého v jeho rodném listu. Žalobkyně opustila společnou domácnost, kterou vedla se žalovaným dne 26. 3. 2021, následně se přestěhovala k rodičům, kterým platí nájem ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v období před otěhotněním pracovala ve [právnická osoba] [anonymizováno] na pozici prodavačka, kde dosahovala průměrných čistých příjmů ve výši 8 650 Kč měsíčně. Následně z důvodu těhotenství nastoupila dne 15. 12. 2020 na mateřskou dovolenou, která trvala až do 28. 6. 2021, kdy byla vyplacena peněžitá pomoc v mateřství ve výši 9 720 Kč měsíčně (324 Kč na den). Od června 2021 vznikl žalobkyni nárok na rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. V současně době si žalobkyně dokáže brigádně přivydělat částku cca 1 800 Kč měsíčně, kdy tato brigáda, roznášení letáků, trvá od června do listopadu 2021. Podle žalobkyně je žalovaný svobodný a žije sám. Žalovaný pracuje jako klempíř – pokrývač ve [právnická osoba] [jméno], která sdělila, že žalovaný zde dosahuje průměrných měsíčních čistých příjmů 13 294 Kč a má pracovní poměr do 31. 12. 2021. 7. Podle § 920 odst. 1 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 8. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala pouze příspěvku na výživu neprovdané matky a nepožadovala náklady spojené s těhotenstvím a porodem neprovdané matky. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, flexibilitě, možnosti realizovat pracovní cesty, přesčasy, noční či lépe placenou práci apod. Je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval, když se neprovdaná matka dítěte ocitá v tíživé osobní i sociální situaci a není mnohdy vůbec schopna se samostatně živit. Pro stanovení výše výživného je nutno vycházet z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho majetkovým poměrům a na straně oprávněné k relevantní výši vlastních příjmů, celkové majetkové situaci, odůvodněných potřeb matky, apod. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána, ani v takovém rozsahu jako její dítě (k tomu viz [příjmení], [jméno], [příjmení], Tereza. § 920 (Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. [číslo]). 9. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Dne 6. 2. 2021 se narodil nezletilý [jméno], jehož otcem je žalovaný a žalobkyně není za otce provdána. Žalobkyni jako neprovdané matce svědčí aktivní legitimace v řízení o příspěvek na výživu na její osobu. Pasivně legitimovaný je žalovaný, který je otcem nezletilého [jméno]. Podle výše citovaného zákonného a výkladového ustanovení má žalobně nárok na výživné pro svou osobu po dobu 2 let od narození dítěte, tj. od 6. 2. 2021 do 6. 2. 2023. S ohledem na poměry žalobkyně, která v období před otěhotněním pobírala mzdu v průměrné výši 8 650 Kč, následně od 15. 12. 2020 do 28. 6. 2021 pobírala peněžitou pomoc v mateřství ve výši 9720 Kč měsíčně (324 Kč na den), poté ji byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a v současné době si brigádně přivydělává částku cca 1 800 Kč měsíčně, není výživné (příspěvek na výživu) ve výši 1 500 Kč měsíčně odpovídající jejím poměrům, neboť v mezidobí nedošlo ke snížení životní úrovně žalobkyně, ale naopak v důsledky otěhotnění a porodu došlo k navýšení jejích příjmů, a proto zde nejsou naplněny předpoklady pro přiznání nárok