§ 920 občanský zákoník – Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 920 občanského zákoníku stanovuje povinnost otce dítěte, který není manželem matky, poskytnout matce výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispět na náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Otec dítěte, který není manželem matky, musí matce platit výživu po dobu dvou let od narození dítěte. (§ 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce
- Týká se: dítě, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s…“
- Judikatura: na § 920 odkazuje 11 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.
(2) Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.
(3) Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Otec dítěte, který není manželem matky, musí matce platit výživu po dobu dvou let od narození dítěte.
- Otec dítěte musí matce přispět na náklady spojené s těhotenstvím a porodem.
- I když se dítě nenarodí živé, muž, jehož otcovství je pravděpodobné, má povinnost uhradit náklady spojené s těhotenstvím a porodem.
- Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem zaplatil částku na výživu a na náklady těhotenství a porodu.
- Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem zaplatil částku na výživu dítěte po dobu, po kterou by matka byla na mateřské dovolené.
Na co si dát pozor
- Povinnost platit výživu matce trvá po dobu dvou let od narození dítěte.
- Povinnost přispět na náklady těhotenství a porodu vzniká i v případě, že se dítě nenarodí živé.
- Soud může rozhodnout o platbě předem na návrh těhotné ženy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 920
Jak soudy aplikují § 920
Jedná se o situace, kdy zákon požaduje, aby něco bylo pravděpodobné (například § 920 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nebo osvědčeno (například § 75c o. s. ř.). Pro určité případy dovodila nižší důkazní standard i judikatura (srov. I. ÚS 173/13 k ochraně osob jednajících v duševní poruše, I. ÚS 668/15 k náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny)“ [viz HROMADA, M. in SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., DOLEŽÍLEK, J. a kol.
Z důvodové zprávy a citované judikatury a literatury lze dovodit, že v zákonné posloupnosti jde o nejomezenější rozsah výživného, které dárce může po obdarovaném požadovat, tedy nižší, než v případě stejné životní úrovně (§ 915 o. z.), výživy přiměřené (§ 760, § 920 o. z.), slušné (§ 1666 o. z.), a z hlediska rozsahu se tak vztahuje na nutné potřeby dárce (resp. osoby na jeho výživu odkázané).
Je však zapotřebí konstatovat, že biologickému otci dítěte, dokud se nestane jeho právním otcem, právní povinnosti k dítěti nevznikají (nestanoví-li zákon jinak, srov. např. § 95 odst. 2 zákona o rodině nebo § 920 odst. 3 o. z.). Možnost uplatnění nároku podle ustanovení § 101 odst. 1 zákona o rodině předchozím právním otcem proti biologickému otci dítěte proto nenastává již právní mocí rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o tom, že předchozí právní otec není otcem dítěte, nýbrž nejdříve okamžikem, kdy bylo ve shodě s platnými předpisy určeno otcovství …
Právní otázky
Související
§ 4 Vymezení některých pojmů (Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě)§ 12 Místní koeficient (Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů)§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)§ 2 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 33 Zrušovací ustanovení (Vyhláška o rozpočtové skladbě)Výživné na dítě – jak ho určit a vymáhat – postup krok za krokem