11 C 177/2021-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 2 475 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 182 Kč za období od 19. 12. 2019 do 11. 9. 2020 s odůvodněním, že se žalovanou dne 17. 6. 2019 uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizována dvě slova] – pojištění podnikatelů“. Pojistné bylo sjednáno ve čtvrtletní výši 1 875 Kč a bylo splatné prvním dnem pojistného období. Dne 18. 12. 2019 pojistná smlouva zanikla z důvodu konce pojistného období. Žalovaná totiž žalobkyni neuhradila dlužné pojistné. Za dobu od 18. 9. 2019 do 18. 12. 2019 jí žalovaná dluží poměrnou částku ze sjednaného pojistného za dané pojistné období vč. sjednaných poplatků za zaslání upomínek ve výši 600 Kč, tedy celkem 2 475 Kč. Žalobkyně požaduje i úroky z prodlení v zákonné výši, které kapitalizovala za období od 19. 12. 2019 (prodlení) do 11. 9. 2020 (podání žaloby) ve výši 182 Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 17. 5. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 31. 5. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to pojistnou smlouvou ze dne 17. 6. 2019 včetně sazebníku poplatků, inkasní bilancí pojistné smlouvy, výpověď pojistné smlouvy ze dne 10. 9. 2019, upomínkou ze dne 4. 11. 2019, dodejkou upomínky dlužného pojistného doručené dne 7. 11. 2019, oznámením o zániku pojištění ze dne 18. 12. 2019, pokusem o smír ze dne 15. 1. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 27. 4. 2020 včetně podacího archu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2803 odst. 1 o. z., pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Podle odst. 2 bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně tak, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Žalovaná jako pojistník neplnila svůj závazek vyplývající z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 17. 6. 2019 a neplatila žalobkyni, tedy pojistiteli, sjednané pojistné za období od 18. 9. 2019 do 18. 12. 2019, kdy došlo k zániku pojištění a na pojistném dluží částku ve výši 1 875 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení poplatků spojených s upomínáním žalované v celkové výši 600 Kč. S celkovou částkou 2 475 Kč je žalovaná v prodlení od 19. 12. 2019, a proto je povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši, jak stanoví prováděcí předpis nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se tohoto úroku domáhá pouze za dobu od 19. 12. 2019 (počátku prodlení) do 11. 9. 2020 (podání žaloby), což v kapitalizované výši činí 182 Kč. Protože ke dni rozhodování soudu nebylo na žalovanou částku zaplaceno ničeho, soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč.