11 C 187/2021-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 180 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně je příspěvkovou organizací, jejímž předmětem činnosti je poskytování a organizace ústavní i ambulantní základní a specializované diagnostické a léčebné péče, jakož i zajišťování ostatních služeb s poskytováním zdravotní péče souvisejících. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči ve formě ošetření na neurologické ambulanci dne 24. 11. 2018 a dne 29. 2. 2020. V důsledku čehož žalobkyni vznik nárok na úhradu regulačního poplatku ve výši 2 x 90 Kč, tedy celkem 180 Kč. Žalovaný tuto svoji povinnost uznal písemně co do důvodu a výše a zavázal se danou částku uhradit. Do současné doby svůj dluh neuhradil ani částečně, byť byl žalobkyní o úhradu řádně upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 6. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 28. 6. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Z předložených listin, tj. uznání dluhu ze dne 24. 11. 2018 a ze dne 29. 2. 2020 a předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího archu, bylo zjištěno, že žalovaný byl ve shora uvedených dnech ošetřen na neurologické ambulanci, kde byl stanoven regulační poplatek ve výši 2 x 90 Kč, celkem 180 Kč. Regulační poplatky se zavázal uhradit ke dni podpisu listiny označené jako uznání dluhu, což neučinil ani přes výzvu žalobkyně. 5. Podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění účinném od 1. 1. 2015, Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). 6. Podle § 2053 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 180 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto zcela vyhovět. Dle výše uvedeného skutkového stavu žalovanému vznikla v důsledku ošetření na neurologické ambulanci ve dnech 24. 11. 2018 a 29. 2. 2020 povinnost zaplatit žalobkyni regulační poplatek ve výši 180 Kč (2 x 90 Kč) dle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., jak tato výše vyplývá z písemných uznání dluhu žalovaným ze dne 24. 11. 2018 a 29. 2. 2020, když ve smyslu ust. § 2053 o. z., se má za to, že uvedený dluh v předmětné výši a době uznání trval. Příslušenstvím pohledávky má oporu v ust. § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. určující výši úroků z prodlení. 9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony by jí náležela odměna ve výši 600 Kč, ale s odkazem na ust. § 14 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy celková výše odměna pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odst. 1 je omezena výši tarifní hodnoty, náleží žalobkyni odměna ve výši 180 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 480 Kč) ve výši 101 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 981 Kč.