11 C 219/2020-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 524 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 13. 3. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná cestovala prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne 12. 3. 2020, tramvajovou linkou č. 12 a porušila tak smluvní přepravní podmínky, čímž žalované vznikla povinnost uhradit jednak jízdné ve výši 24 Kč a jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě těchto skutečností byl vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila a přes výzvu žalobkyni nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 30. 10. 2020 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 18. 11. 2020 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listin, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 12. 3. 2020, ze smluvních přepravních podmínek, z ceníku jízdného žalobkyně a z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2020 včetně potvrzení o odeslání písemnosti, soud zjistil, že žalovaná se přepravovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, a to tramvají, linkou č. 12 dne 12. 3. 2020 ve 12:08 hod., bez platného jízdního dokladu, jak bylo zjištěno při dopravní kontrole, tedy aniž by měla zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží právě jízdné (24 Kč) a dále přirážku k jízdnému (1 500 Kč), vše v celkové výši 1 524 Kč. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. 7. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 8. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 9. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 10. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, byla uzavřena přepravní smlouva, na základě které vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovanou a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2550 o. z., podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Jednou z povinností žalované bylo zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní jízdné za přepravu podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně. Tuto povinnost žalovaná v době přepravy nesplnila, a když byla dne 12. 3. 2020 kontrolována pověřeným pracovníkem žalobkyně (revizorem), neprokázala se platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalované vyplývající z přepravní smlouvy a výše citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně po žalované oprávněně požaduje jednak nezaplacené jízdné ve výši 24 Kč, jednak i přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila 1 500 Kč, když tyto částky žalovaná doposud žalobkyni neuhradila. Proto se s ohledem na splatnost úhrady, která byla v den jízdy bez platného jízdního dokladu, dostala do prodlení, a to dne 13. 3. 2020 s platbou ve výši 1 524 Kč. Úroky z prodlení mají oporu v ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše je dána prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč.