15 C 134/2021-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 7 764,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho klient zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřel dne 14.7.2018, a žalobkyně jako věřitel vyčíslila pohledávku, a tu dne 18.9.2018 řádně přihlásila do dědického řízení po zemřelém zůstaviteli. Předmětné dědické řízení bylo usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ve věci č.j. [číslo jednací] ze dne 28.11.2018, které již nabylo právní moci, skončeno. Podle předmětného usnesení se žalovaná stala nabyvatelem přihlášené pohledávky. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celkové dlužné částky a jelikož na výzvu nereagovala, byla jí zaslána předžalobní výzva k plnění. K dnešnímu dni nebyla pohledávka zcela uhrazena, tudíž tímto žalobkyně podává návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Věřitel k podanému návrhu přiložil příslušné dokumenty, které tuto skutečnost osvědčují. 2. Zůstavitel v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel s žalobkyní dne 27.11.2016 úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“ či„ ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Uzavřením ÚS zůstavitel mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení mu byla srozumitelná, považoval je za dostatečně určitá a souhlasil s nimi. 3. Žalobkyně poskytla zůstaviteli v souladu s ÚS a s hl. 2 ÚP úvěr ve výši 9 000 Kč (dále jen„ úvěr“). Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve Smlouvě, a to od 27.11.2016, tedy ode dne, kdy byl úvěr zůstaviteli poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 27,77 % p.a. 4. Zůstavitel celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 5 387 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, jistinu a poplatky, je patrné z přiloženého splátkového kalendáře. 5. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Předžalobní výzva k plnění byla žalované zaslána doporučeně poštou. 6. Soud ve věci výzvou 26.4.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalované řádně doručena dne 14.5.2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 7. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobkyní a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a zůstavitelem [jméno] [příjmení] byla dne 27.11.2016 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které poskytla žalobkyně jmenovanému spotřebitelský úvěr na zakoupení televizoru zn. Samsung, výše úvěru činila 9 000 Kč s roční úrokovou sazbou 27,77 %, počtem splátek 48 po 311 Kč. V průběhu doby [jméno] [příjmení] uhradil částku 5 387 Kč. Dne 14.7.2018 [jméno] [příjmení] zemřel. V dědickém řízení pod sp. zn. [spisová značka] bylo dne 28.11.2018 vydáno usnesení č.j. [číslo jednací], v právní moci dne 28.11.2018, v němž soud schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti uzavřenou dne 28.11.2018 a potvrdil podle ní nabytí dědictví tak, že pozůstalá dcera – žalovaná s výhradou soupisu nabyla celou pozůstalost (aktiva dědictví 13 810,24 Kč, výše dluhů pozůstalosti 12 164,13 Kč) s tím, že přebírá k úhradě mimo jiné pohledávku [právnická osoba] z titulu úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 27.11.2016 ve výši 7 764,13 Kč. 8. Podle § 1701 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. 9. Podle § 1706, věta prví zákona č. 89/2012 Sb., uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. 10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má v prvé řadě za to, že mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované byla dne 27.11.2016 uzavřena smlouva o úvěru, na podkladě které žalobkyně poskytla právnímu předchůdci žalované úvěr ve výši 9 000 Kč, který se právní předchůdce žalované zavázal splatit ve 48 splátkách po 311 Kč. Dne 14.7.2018 právní předchůdce žalované zemřel a v dědickém řízení převzala pohledávku žalobkyně k úhradě žalovaná. 12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná řádně a včas svůj dluh nesplnila, dostala se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobkyni tak proto vznikl vůči žalované též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb., odpovídala, resp. odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 13. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal, aby žalobkyni uhradila částku 7 764,13 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 31.3.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 29.12.2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její první tři úkony právní pomoci (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1.7.2014 Tyto celkové náklady jsou přitom představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a jednak částkou 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 200 Kč v souladu s § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, který v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaná proto byla zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení právě částku 1 489 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.