19 C 110/2021-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 3 432 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši specifikované ve výroku rozsudku shora, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalovanému jednak ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] zdravotní péči - ošetření na chirurgické ambulanci - pohotovosti, ortopedické ambulanci – pohotovosti, neurologické ambulanci – pohotovosti a ošetření na interní příjmové ambulanci, kdy tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 90 Kč se splatností vždy ke dni ošetření; žalovaný však tyto poplatky neuhradil, přitom svůj závazek vždy uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Dále žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech [datum], [datum] a [datum] převozy sanitním vozidlem vždy z [nemocnice] do [obec] na protialkoholní záchytnou stanici včetně doprovodu Policie, přitom tato služba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pročež žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum] daňový doklad [číslo] na částku 1 626 Kč, která byla splatná dne 22.8.2018, dne [datum] daňový doklad [číslo] na částku 1 626 Kč, která byla splatná dne 17.7.2018, a dne [datum] daňový doklad [číslo] na částku 1 626 Kč, která byla splatná dne 22.10.2018. Ve všech případech byla cena za službu vypočtena podle platného sazebníku kilometrů stanoveného VZP a dle platného cenového předpisu. Žalobkyně zaslala tyto faktury na adresu žalovaného, žalovaný však na tyto výzvy, stejně jako na předžalobní upomínku nijak nereagoval a dluh neuhradil. Žalobkyně ze shora uvedených skutečností požaduje k zaplacení toliko částku 3 432 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Z žalobkyní předložených listin, a to uznání dluhu ze dne 3.10.2018 a 22.7.2017, týkající se uznání dluhu za regulační poplatek vždy ve výši 90 Kč bylo zjištěno, že v listině ze dne [datum] je u podpisu pacienta (žalovaného) uvedeno:„ odmítnuto zaplacení a podepsání“. U uznání dluhu o zaplacení částky 90 Kč ze dne [datum] je pak podpis žalovaného připojený. Žádná z těchto listin se však nevztahuje k žádnému z žalobkyní popsaných ošetření – zdravotní péči, uvedenách v žalobě. Soud tedy nevzal za prokázané, že by žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči, za kterou by byl žalovaný povinen zaplatit regulační poplatek ve výši 90 Kč, a to ani v jednom z žalobkyní popsaných 6 případů. Dále měl soud k dispozici daňové doklady – faktury [číslo] [číslo] kterým byly žalovanému vyúčtovány pokaždé částka 1 626 Kč, a to za převoz sanitním vozem dne [datum] a [datum] z [nemocnice] do [obec], ani tyto faktury – daňové doklady se však neshodují s daty převozů žalovaného sanitním vozem, tak jak byly tyto převozy definovány v žalobě (v žalobě uvedeny data převozů [datum], [datum] a [datum]), přičemž daňové doklady – faktury hovoří o převozech ve dnech [datum] a [datum], tj. ve dnech úplně jiných. Jiné doklady prokazující převozy sanitním vozem a nárok žalobkyně o zaplacení částek za převoz vždy ve výši 1 626 Kč (vyjma předžalobní upomínky) soudu předloženy k prokázání tvrzení žalobkyně nebyly. Soud nevzal za prokázaná tvrzení žalobkyně o tom, že poskytl žalovanému zdravotní péči ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], za kterou by byl žalovaný povinen uhradit regulační poplatek ve výši 90 Kč a rovněž soud nevzal za prokázané ani to, že by žalobkyně žalovanému poskytla žalovanému převoz sanitních vozem [datum], [datum] a [datum]. 5. Podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). 6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Podle § 24 odst. 3 věta prvá zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 8. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněné nároky žalobkyně na zaplacení celkové částky 3 432 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně ani v jednom případě neprokázala, že by v žalobou vymezených termínech poskytla žalovanému zdravotní péči zpoplatněnou regulačním poplatkem ve výši 90 Kč, a ani převozy sanitním vozem za úhradu ve výši 3 x 1 626 Kč, když se ani v jednom případě neshodovaly termíny uvedené v žalobě s žalobkyní předloženými listinami. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, ale tomu dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto osud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.