42 C 174/2021-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 4 000 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] na základě Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejichž nedílnou součástí byly i kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby mimo služby elektronických komunikací. Žalobkyně přitom v souladu s účastnickou smlouvou žalovanému služby mimo služby elektronických komunikací poskytovala, stejně tak mu poskytla i výše uvedené koncové zařízení a ceny za jejich poskytnutí žalovanému řádně vyúčtovávala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za splátky za koncové zařízení hradit vyúčtované ceny, pročež právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou doúčtovala fakturou č. 9319016577 ze dne 5. 3. 2019, která byla splatná dne 19. 3. 2019, částku 4 000 Kč za poskytnutou slevu zařízení, rovněž tak v souladu s obchodními podmínkami a ceníkem v rámci žaloby uplatňuje po žalovaném paušální částku 300 Kč jako náklady na vymáhání. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla následně ze strany společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek; postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 12. 2020 zaslaným doporučeně. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 4 300 Kč. 2. Soud usnesením ze dne 13. 5. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 3. 6. 2021 náhradním doručením – formou uložení u pošty, žalovaný se však k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že i on s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli na tom, že žalobkyně žalovanému poskytne výše specifikované koncové zařízení a dále služby plateb třetím stranám a žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté koncové zařízení dohodnutou cenu ve formě splátek a hradit služby třetích stran dle provedených vyúčtování. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za toto koncové zařízení hradit vyúčtované splátky, pročež právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou doúčtovala fakturou č. 9319016577 ze dne 5. 3. 2019, která byla splatná dne 19. 3. 2019, částku 4 000 Kč za poskytnutou slevu zařízení, rovněž tak v souladu s obchodními podmínkami a ceníkem uplatnila vůči žalovanému paušální částku 300 Kč jako náklady na vymáhání. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svůj dluh za žalovanou na žalobkyni. 4. Podle ust. § 1 746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Podle ust. § 1 968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Soud v dané věci předně dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc ve věci jednat, když předmětem řízení není úhrada služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, jak rovněž opakovaně uzavřel ve svých rozhodnutích i zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (srov. např. Konf 40/2012 ze dne 29.11.2012, Konf 99/2009-7 ze dne 31.05.2010). Dále má za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně v písemné podobě uzavřena smlouva podléhající právním režimem nepojmenované smlouvě ve smyslu cit ust. § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě níž vznikla jednak žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací, jakož i poskytovat prémiové služby a poskytnout žalovanému ke koupi ve smlouvě specifikované koncové zařízení se slevou a žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb, uhradit kupní cenu koncového zařízení formou splátek, a to podle splátkových kalendářů, které byly součástí předmětné smlouvy. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté koncové zařízení hradit vyúčtované ceny, pročež právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou doúčtovala právě částku 4 000 Kč za poskytnutou slevu zařízení, rovněž tak v souladu s obchodními podmínkami a ceníkem uplatnila vůči žalovanému paušální částku 300 Kč jako náklady na vymáhání. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom následně uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení celé shora specifikované pohledávky za žalovaným na žalobkyni, na základě této smlouvy proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím, jakož i právy s pohledávkou spojenými, platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, převedena na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když toto postoupení pohledávky bylo též řádně oznámeno žalovanému. 8. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni požadovanou částku v celkové výši 4 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 4 000 Kč od 20. 6. 2019 do zaplacení, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti dlužných vyúčtování. 9. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny. 10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 26. 2. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014. 11. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a spisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5