42 C 201/2021-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 820 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 820 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. 54009038, jež nabyla účinností aktivací TV čísla [číslo] dne 11. 11. 2017 a Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. 8174554, jež nabyla účinností aktivací telefonního čísla [číslo] téhož dne. Nedílnou součástí předmětných byly rovněž Všeobecné podmínky společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a dále ke koupi specifikovaná koncová zařízení - jednak IMEI [číslo] typu Honor 8 – Modrý (smlouva č. 8174554), přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení, část kupní ceny ve výši 1 000 Kč představovala tzv. podmíněnou slevu a zbylá část kupní ceny ve výši 7 820 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 340 Kč, jednak IMEI [číslo] typu IPTV STB Model 2 VIP4302 (smlouva č. 54009038), přičemž část kupní ceny tohoto zařízení uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 1 610 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 70 Kč. Žalobkyně žalovanému přitom poskytla obě koncová zařízení s podmíněnou slevou, žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal hradit sjednané měsíční splátky za obě koncová zařízení, konkrétně žalovaný neuhradil plátky ve vyúčtování služeb č. 3931344619, splatné dne 3. 11. 2019, sestávající se z částky 410 Kč za splátku zařízení, pročež žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním obsaženým v kupní smlouvě automaticky zesplatnila zbylé, dosud neuhrazené splátky, a tyto žalovanému vyúčtovala ve vyúčtování služeb č. 9320064492, splatné dne 8. 12. 2020, sestávající z částky 410 Kč za splátku zařízení a současně také vyúčtováním služeb č. 9320011210, splatným dne 18. 2. 2020, sestávající z částky 4 000 Kč jako vrubopis k podmíněné slevě na zařízení ve výši 4 000 Kč, uplatnila u žalovaného nárok na úhradu podmíněné slevy za koncová zařízení, když tato byla v souladu s kupními, resp. účastnickými smlouvami podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnických smluv uzavřené na 24 měsíců s tím, že v případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnických smluv, je žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou slevu žalobkyni vrátit. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud usnesením ze dne 11. 6. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 19. 7. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, žalovaný se však k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že i on s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr spočívající v tom, že účastníci se písemně dohodli na tom, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat základní, doplňkové a prémiové služby elektronických komunikací v jí provozované síti v podobě služeb dohodnutých ve smlouvách č. 54009038 a č. 8174554, resp. ve všeobecných obchodních podmínkách, a poskytne žalovanému ke koupi ve smlouvách specifikovaná koncová zařízení, žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb a uhradit kupní cenu koncových zařízení formou splátek, a to podle splátkových kalendářů, které byly součástí jednotlivých smluv, a v případě, že žalovaný bude porušovat povinnosti vyplývající z účastnických smluv, bude povinen doplatit kupní ceny obou koncových zařízení včetně poskytnuté podmíněné slevy. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv porušil, když přestal hradit sjednané splátky za koncové zařízení, když konkrétně neuhradil vyúčtování č. 3931344619, splatné dne 3. 11. 2019, znějící na částku 410 Kč za splátku zařízení, pročež žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění zbylých, dosud neuhrazených splátek, a tyto žalovanému vyúčtovala ve vyúčtování služeb č. 9320064492, splatném dne 8. 12. 2020, znějícím na částku 410 Kč za splátku zařízení a současně také vyúčtováním služeb č. 9320011210, splatným dne 18. 2. 2020, znějícím na částku 4 000 Kč podmíněnou slevu na koncová zařízení ve výši 4 000 Kč. 5. Podle ust. § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Soud v souladu s argumentací žalobkyně o pravomoci soudu k projednání dané věci dospěl k závěru, že je skutečně dána jeho pravomoc ve věci jednat, když předmětem řízení není úhrada služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, jak rovněž opakovaně uzavřel ve svých rozhodnutích i zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (srov. např. Konf 40/2012 ze dne 29.11.2012, Konf 99/2009-7 ze dne 31.05.2010). 9. Soud má za to, že mezi stranami sporu tedy byly platně v písemné podobě uzavřeny dvě smlouvy podléhající právním režimem nepojmenované smlouvě ve smyslu cit ust. § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě kterých vznikla žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací, přičemž součástí obou smluv se staly i kupní smlouvy, podle kterých se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi ve smlouvě specifikovaná koncová zařízení s podmíněnou slevou, a žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb, jakož i uhradit kupní cenu koncových zařízení formou splátek. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal za poskytnutá koncová zařízení hradit vyúčtované splátky, pročež v souladu s dohodou stran žalobkyně zesplatnila i všechny dosud neuhrazené splátky za koncová zařízení a v souladu se smlouvou doúčtovala žalovanému i poskytnutou podmíněnou slevu. 10. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni požadovanou částku v celkové výši 4 820 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 820 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, když žalobkyně vyzvala prokazatelně žalovaného k úhradě dluhu zasláním jednotlivých vyúčtování způsobem v souladu se smlouvou. Protože žalovaný na základě těchto vyúčtování svůj dluh neuhradil, dostal se nejpozději ode dne 9. 12. 2020 s celou dlužnou částkou podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,25 %, která odpovídá zákonnému úroku z prodlení ve smyslu vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 17. 12. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika toh