42 C 223/2021-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 72 390 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o o úvěru [číslo] která byla uzavřena dne 25. 5. 2006 mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dříve také [právnická osoba]), [IČO] a žalovanou. Na podkladě této smlouvy poskytla banka žalované z úvěrového účtu č. [bankovní účet] na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy peněžní prostředky ve výši 72 000 Kč, a to neúčelově. Žalovaná se zavázala hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 11,95% ročně, dále se zavázala platit poplatky za poskytnuté bankovní služby. Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byla povinna hradit měsíčně také sjednané poplatky. Žalovaná však porušila své závazky ze smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 183 písm. c) všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, ve spojení s čl. I. smlouvy a dopisem ze dne 31. 10. 2006 ukončila poskytování úvěru a úvěr ke dni 31. 10. 2006 zesplatnila. V souladu s ujednáním v čl. III. smlouvy a dle sazebníku banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 71 055 Kč, z dlužných poplatků ve výši 1 335 Kč, z úroků z úvěru ve výši 19 105 Kč kapitalizovaných ke dni 31. 10. 2006 a zákonných úroků z prodlení ve výši 2 800 Kč kapitalizovaných ke dni 31. 10. 2006. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 21. 6. 2019 k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na 8. 10. 2021 se žalovaná nedostavila, doručení předvolání k tomuto jednání u ní bylo řádně vykázáno dnem 3. 9. 2021 náhradním doručeném – formou uložení u pošty, k okamžiku zahájení jednání soudu nebyla doručena omluva žalované, případně žádost o odročení jednání, pročež soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 25. 5. 2006 je v řízení prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 25. 5. 2006 skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 72 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky bance vrátit formou pravidelných 50-ti měsíčních splátek ve výši 1 904 Kč, v níž byly zahrnuty i náklady na pojištění ve výši 64 Kč, se splatností první splátky ke dni 24. 6. 2006, celková cena úvěru při řádném splácení měla činit 95 200 Kč, RPSN pak měla být ve výši 12,78 %. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byly i obchodní podmínky, kdy v č.l. 183 bylo sjednáno, že v případě porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ze strany žalované, mimo jiné i pro případ nesplácení úvěru řádně a včas, je banka oprávněná mimo jiné úročit dlužnou částku, ohledně které je klient v prodlení, úrokem z prodlení, a prohlásit úvěr za ihned splatný a požádat klienta o jeho jednorázovou úhradu s tím, že v takovém případě je klient povinen zaplatit do 10-ti dnů po obdržení uvedeného oznámení jednak jistinu úvěru, jednak úroky smluvní a úroky z prodlení narostlé ke dni prohlášení okamžité splatnosti úvěru k jistin úvěru, popřípadě další částky, jež náleží bance podle smlouvy o úvěru a nebyly dosud bance uhrazeny, a dále smluvní pokutu vypočtenou způsobem stanoveným v podmínkách. Listinou označenou jako odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne 31. 10. 2006 je dále v řízení prokázáno, že banka sdělila žalované, že ke dni 31. 10. 2006 byla předmětná smlouva v důsledku neplnění sjednaných smluvních podmínek ze strany žalované bankou ukončena, přičemž dlužná částka činí ke dni 31. 10. 2006 90 160 Kč na dlužných splátkách úvěru, 192 Kč na neuhrazených poplatcích, 1 143 Kč na smluvní pokutě a 2 800 Kč na úroku z prodlení, přičemž zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu nejpozději do 11. 11. 2006. 4. Listinou označenou jako postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 18. 6. 2019, seznamem postupovaných pohledávek, dohodou o úplatě ze dne 18. 6. 2019, potvrzením o úplatě ze dne 21. 6. 2019, oznámením o postoupení ze dne 3. 7. 2019, jakož i podacím archem ze dne 16. 7. 2019, je v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou. 5. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 11. 2020 a podacím lístkem ze dne 9. 11. 2020 bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 114 842,18 Kč nejpozději ve lhůtě do 21. 11. 2020 s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] který se dále navyšuje o sjednané úroky a o úroky z prodlení v zákonné výši z dlužných neuhrazené půjčky běžícími ode dne následujícího po sepisu této výzvy až do úplného zaplacení. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobkyně doručoval žalované na adresu dle smlouvy. 6. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 7. Na základě takto provedeného dokazování pak soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru [číslo] se dne 25. 5. 2006 společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také tohoto dne skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 72 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky bance vrátit formou pravidelných 50-ti měsíčních splátek ve výši 1 904 Kč, v níž byly zahrnuty i náklady na pojištění ve výši 64 Kč, se splatností první splátky ke dni 24. 6. 2006, celková cena úvěru při řádném splácení měla činit 95 200 Kč, RPSN pak měla být ve výši 12,78 %. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byly i obchodní podmínky, v nichž byla dohodnuta možno ze strany banky rozhodnout o okamžitém zesplatnění úvěru v případě porušení povinností ze strany žalované, což banka učinila ke dni 31. 10. 2006, následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, přitom nadále žalovaná dluží 71 055 Kč na jistině úvěru, 1 335 Kč na neuhrazených poplatcích, 19 105 Kč na smluvních úrocích kapitalizovaných ke dni 31. 10. 2006 a 2 800 Kč na zákonných úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni 31. 10. 2006. 8. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 504 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 10. Podle § 544 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda; smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty, nebo stanoven způsob jejího určení. 11. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze ji vyhovět. Soud má v prvé řadě za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 25. 5. 2006 platně uzavřena písemná smlouva o úvěru, dle cit. ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, na základě níž vznikla bance povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 72 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala v dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit společně se sjednanými úroky a poplatky, jakož i pojištěním formou sjednaných 50-ti m