42 C 23/2021-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 941 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky s účinností od 14. 6. 2018, jejímž předmětem bylo zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [značka automobilu], typ [název], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni pravidelné roční pojistné ve výši 4 732 Kč, splatné dvakrát ročně vždy k 14. 6. a 14. 12. daného kalendářního roku. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné 14. 6. 2019, pročež pojištění zaniklo ke dni 20. 9. 2019. Žalobkyně požadovala po žalovaném pojištění do jeho zániku, tj. za dobu od 14. 6. 2019 do 20. 9. 2019 ve výši 1 641 Kč a vedle toho dalších 300 Kč jako poplatek za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné, jehož výše vyplývá ze sazebníku poplatků, jako nedílné součásti pojistné smlouvy. Žalovaný však doposud dlužnou částku ve výši 1 941 Kč neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 19. 1. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákon ač. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří- li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 8. 2. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako pojišťovnou, a žalovaným, jako pojistníkem a pojištěným, byla s účinností od 14. 6. 2018 uzavřena písemná dohoda, podle které se strany sporu dohodly na tom, že žalobkyně poskytne na dobu neurčitou žalovanému zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [značka automobilu], typ [název], [registrační značka], a to za roční pojistné ve výši 4 732 Kč, splatné dvakrát ročně vždy k 14. 6. a 14. 12. daného kalendářního roku, žalovaný však žalobkyni na smluvené pojistné za dobu od 14. 6. 2019 do 20. 9. 2019 nehradil ničeho přesto, že o úhradu dlužného pojistného byl žalobkyní opakovaně upomínán, pročež pojištění ke dni 20. 9. 2019 zaniklo a žalovaný dluží žalobkyni za dobu od 14. 6. 2019 do 20. 9. 2019 jednak pojistné ve výši 1 641 Kč, jednak částku 300 Kč jako poplatek za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné, jehož výše vyplývá ze sazebníku poplatků, jako nedílné součásti pojistné smlouvy. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 7. Podle § 13 odst. 2 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 941 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, tak jak byl tento nárok uplatněn žalobou, ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaný jako fyzická osoba, pojistník a pojištěný, uzavřeli mezi sebou pojistnou smlouvu dle citovaného ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému s účinností od 14. 6. 2018 zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [značka automobilu], typ [název], [registrační značka], a to za roční pojistné ve výši 4 732 Kč, splatné dvakrát ročně vždy k 14. 6. a 14. 12. daného kalendářního roku. Žalovanému přitom dle platné pojistné smlouvy, která tak měla všechny náležitosti stanovené ve výše uvedených právních předpisech, vznikla povinnost platit žalobkyni pojistné, přitom však na smluvené pojistné za dobu od 14. 6. 2019 do 20. 9. 2019 neuhradil ničeho přesto, že o úhradu dlužného pojistného byl žalobkyní opakovaně upomínán, pročež na základě písemné upomínky žalobkyně pojištění ke dni 20. 9. 2019 zaniklo. Za dobu do zániku pojištění, tj. za dobu od 14. 6. 2019 do 20. 9. 2019 žalovaný dluží žalobkyni pojistné a poplatku za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné celkem částku 1 941 Kč. 9. Neuhrazením pojistného se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti pojistného, ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle ust. § 1970 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Vzhledem k této skutečnosti tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř., žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku 1 941 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 162 Kč, to vše pak do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když v daném případě soud, zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 21. 7. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl.