42 C 257/2021-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 636 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 379 Kč od 10. 2. 2020 do 23. 2. 2021, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky s účinností od 1. 9. 2018 na dobu určitou. Předmětem bylo FLEXI životní pojištění. Žalovaný se v této pojistné smlouvě zavázal hradit žalobkyni pravidelné měsíční pojistné ve výši 1 580 Kč, splatné vždy ke každému 1. dni daného kalendářního měsíce. Žalovaný však žalobkyni pojistné, které bylo splatné dne 1. 9. 2019 neuhradil, pročež pojistná smlouva zanikla ke dni 2. 1. 2020 pro neplacení pojistného. Za období od 1. 9. 2019 do 2. 1. 2020 tak žalovaný dluží žalobkyni částku 3 636 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 2. 8. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 19. 8. 2021 náhradním doručením – uložením u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tento skutkový závěr: Mezi žalobkyní, jako pojišťovnou, a žalovaným, jako pojistníkem a pojištěným, byla uzavřena (podepsána) písemná dohoda, podle které se žalobkyně a žalovaný dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému s účinností od 1. 9. 2019 žalovanému životní pojištění za běžné měsíční pojistné ve výši 1 580 Kč, splatné vždy k prvnímu dni daného kalendářního měsíce, avšak žalovaný sjednané pojistné žalobkyni v období od 1. 9. 2019 do 2. 1. 2020 (tj. do zániku pojištění) nehradil, i když byl žalobkyní o úhradu pojistného upomínán a až dosud tak dluží na pojistném částku 3 636 Kč. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 636 Kč se shora uvedeným příslušenstvím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaný, jako fyzická osoba – pojistník a pojištěný, mezi sebou, dle závěru soudu, platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému životní pojištění. Pojistná smlouva byla přitom účastníky uzavřena v písemné formě. Počátek pojištění, a tedy pojistné doby, byl účastníky dohodnut na 1. 9. 2019 a počínaje tímto dnem tak žalobkyni dle obsahu smlouvy vzniklo dle citovaného ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na pojistné. Pojištění bylo dle uzavřené pojistné smlouvy sjednáno na (pojistnou) dobu určitou, a to formou pojištění s běžným pojistným za každé měsíční období, které mělo být placeno pravidelně měsíčně po 1 580 Kč vždy ke každému prvému dni daného kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve sjednané lhůtě splatnosti, tj. k 1. 9. 2019 neuhradil pojistné, pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného právě ke dni 2. 1. 2020, když žalovaný v tomto směru nic jiného o dřívějším zániku pojištění ani netvrdil. Žalovaný však až dosud žalobkyni neuhradil dlužné pojistné za dobu od 1. 9. 2019 do 2. 1. 2020 a dluží jí tak právě 3 636 Kč. 9. Vzhledem k těmto skutečnostem, kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyně se podanou žalobou důvodně domáhá zaplacení dlužného pojistného za dobu do zániku sjednaného pojištění ve výši 3 636 Kč, proto soud, při vázanosti rozsahem podané žaloby, ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku včetně požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši za dobu od 10. 2. 2020 do 23. 2. 2021, které byly kapitalizovány na částku 379 Kč, a to vše pak do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu, když v daném případě soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již velmi dlouhé době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 23. 2. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014. 12. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a spisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). 13. I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.