42 C 316/2021-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení celkové částky 5 217 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 20. 9. 2018 do zaplacení, když tuto částku měla žalovaná dlužit žalobkyni dlužit na základě Smlouvy o půjčce, uzavřené formou prostředků komunikace na dálku dne 20. 7. 2018 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč jako bezúročnou půjčku, které byly žalované předány převodem na její bankovní účet č. [bankovní účet], a to včetně případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 217 Kč. Žalovaná se zavázala bance vrátit tuto částku nejpozději do 19. 9. 2018. Žalovaná však v dohodnuté době svůj dluh neuhradila, a to ani přes následné upomínky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností k tomuto dni k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná však až dosud neuhradila žalobkyni právě částku 5 217 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že při uzavírání úvěrové smlouvy její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované jeho lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo z její strany k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 23. 9. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 14. 10. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 20. 7. 2018 na bankovní účet č. [bankovní účet], ve vztahu k němuž v řízení nebylo zpochybněno, že by se jednalo o bankovní účet žalované, částku 4 000 Kč, kterou doposud žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila, byť byla o toto vrácení upomínána. Ke dni 1. 1. 2021 došlo k postoupení této pohledávky na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalované oznámena. 5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně totiž předložila v listinné podobě smlouvu o spotřebitelském úvěru, která podle jejich tvrzení měla být mezi stranami uzavřena. Tato listina předložená žalobkyní však neobsahovala ani žádný podpis žalované a ani jinak nelze z předložené listiny dovodit, že předmětná smlouva daného obsahu skutečně mezi stranami uzavřena byla, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalované s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované dne 20. 7. 2018 na její bankovní účet, kdy skutečnost, že se jednalo o bankovní účet žalované, v řízení nebyla nijak zpochybněna, částku 4 000 Kč, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila a byla povinna tento majetkový prospěch právní předchůdkyni žalobkyně vydat ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. K vydání tohoto obohacení přitom byla žalovaná vyzvána prokazatelně předžalobní výzvou ze strany žalobkyně ze dne 2. 2. 2021. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pročež žalobkyně je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když toto postoupení pohledávky bylo též řádně oznámeno žalovanému. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná řádně a včas svůj dluh nesplnila a nyní žalobkyni nadále dluží částku 4 000 Kč, soud podané žalobě při vázanosti rozsahem uplatněným v žalobě vyhověl a žalovanou zavázal žalobkyni zaplatit částku 4 000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 000 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ze strany žalobkyně ze dne 2. 2. 2021, tato byla stejného dne podána k poštovní přepravě, přitom, jak již vyslovil např. Krajský soud v Ostravě ve svém rozhodnutí ze dne 15. 7. 2019, č.j. 15 Co 128/2019 -109, je nutno považovat za notorietu, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 5. 2. 2021. Od této chvíle běžela ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalované lhůta„ bez zbytečného odkladu“ k splnění svého dluhu. Jde o lhůtu v obecné rovině nutně neurčitou, která v každém konkrétním případě může nabývat jiného rozměru. Rozhodující jsou okolnosti daného případu a povaha konkrétního plnění. Poměrně výstižně se k povaze lhůty vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 2484/2012, kdy je třeba z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ dovodit, že jde o„ velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Jak dále vyplývá z komentáře k § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014) běžně, zejména u platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Půjde v podstatě pouze o lhůtu nutnou k dostavení se k věřiteli a předání příslušné hotovosti, případně k dostavení se na místo, odkud lze zadat platební příkaz, a k realizaci tohoto převodu. Bezodkladné splnění bude tedy v těchto případech otázkou maximálně několika jednotlivých dní, a to zásadně dní pracovních. V případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy. V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že právě lhůta 7 pracovních dnů je přiměřená pro splnění dluhu a s ohledem na tuto skutečnost měla žalovaná splnit svůj dluh nejpozději dne 16. 2. 2021. Protože tak žalovaná neučinila, dostala se ode dne 17. 2. 2021 podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 %, když tato výše odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] přitom následně uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byla pohledávka vůči žalované se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávky učinila ve vztahu k žalované právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu v u